pondělí 14. května 2018

TSM Švédsko '18

Dlouhých pět let trvalo, než jsem se zase s orienťákem podíval na sever. Už od závěru loňského roku jsme s Bárou plánovali, že bychom se letos konečně mohli přidat k soustředění TSM a potrénovat ve Švédsku. A nezastavily nás ani bolístky a zranění letošní zimy, které nám oběma bránily v nějakém rozumném tréninku.

Hned na začátek jsme si dali trénink v dunách u Kristianstadu (pro sebe jsem si objednal na rozjezd mapu bez cest - no chytnul jsem se až na devátou kontrolu :) )

Program byl celkem nabitý - cestou z Hradce jsme si ještě před příjezdem do klubovny Snättringe (v Huddinge u Stockholmu) dali trénink v terénech, kde už jsem trénoval na jednom ze svých prvních soustředění ve Švédsku před nějakými třinácti lety. A pak jsme několik dní poctivě dvoufázově trénovali (s minimem tréninku to bylo pro mě dost drsné).

Krom mapy v okolí klubovny jsme třeba dvakrát vyrazili i na mapu Paradiset u klubovny SoIK Hellas, kde jsem kdysi taky něco odtrénoval.

Trocha orienťáckého ráje 


Jeden z middlových okruhů na slavné mapě Paradiset

 Trocha orienťáckého ráje 

 Nejkratší varianta dlouhých postupů

Mezi tréninkem a čím dál potřebnějším odpočinkem jsme se myslím po večer i celkem kulturně vyžili. Bylo fajn zase pravidelněji chodit do sauny, což v Brně zrovna nedělám. Stejně tak i jen tak na pohodu vyrazit na krátký výlet.

 V lese při nočním

Nakonec došlo i na Tiomilu. Pokud dobře počítám, tak už moji pátou (když počítám jednu dorosteneckou). Tým jsme složili zhruba patnáct minut před deadlinem a nakonec se o nás přetahovalo hned několik klubů (doslova o pár minut nevyšel můj comeback do Pyrintä). Přestože už od začátku bylo jasné, že závod nedoběhneme se všemi kontrolami, jsem si užil svůj sedmý úsek. Ale o tom až v samostatném článku jen co oskenuji mapu.

Trocha teoretické přípravy 

Start Tiomily 2018

Více fotek v albu Švédsko 2018. Díky moc za možnost se zúčastnit, parádně jsem si to užil :)

pátek 20. dubna 2018

Velikonoce a první polovina dubna

Na letošní velikonoční soustředění (Suché u Boskovic) jsem se dost těšil, ale na druhou stranu jsem měl i dost obav, co na větší zátěž moje noha. Nakonec to bylo mnohem lepší, než jsem čekal a odběhal jsem velkou část tréninků. Byť spíš pohodovým tempem bez nějakého velkého sprintování. Celkem mě to i naladilo do jarní sezóny a když se to neobrátí horším směrem ve Švédsku (o tom dále), mohl bych se podívat i na nějaké závody. Byť v mém podání hodně navolno pojaté.

 Ukázka tréninku z Velikonoc - suchá-lichá

Ukázka tréninku z Velikonoc - vrstevnicovka

Horší to bylo v jiném ohledu. Bohužel jsem (asi po špatném jídle) strávil většinu týdne po soustředění v posteli s horečkami a následným průjmem. A jelikož se to sešlo s odevzdáváním dizertace (předevčírem), pokračoval jsem v mezidobí maximálně s krátkým výklusem.

211-stránkové veledílo :)

Každopádně dnes odjíždíme na soustředění do Švédska s královéhradeckým TSM. Škoda, že ani u mě, ani u Báry se to nepotkalo s ideálním zdravotním stavem, ale věřím, že i tak si severské terény užijeme a trochu si oddechneme od práce :)

pátek 30. března 2018

Březnové klusání

Březen už byl přeci jen vlídnější než únor a alespoň pomalý výklus po rovině a s délkou cca půl hodiny už moje noha zvládá. Dnes jsem se dokonce i na velikonočním oddílovém soustředění odvážil i do terénu. Noha sice pobolívala, ale držela, tak už jsem snad na dobré cestě :)

středa 28. února 2018

Únorový netrénink

Tréninková zdravotní pauza pokračuje i v únoru. Na jednu stranu mě to štve, na druhou stranu je to i pro něco dobré - alespoň mám čas psát dizertaci. Noha se ale přeci jen trochu zlepšuje, takže věřím, že v březnu už se vrátit k pravidelnému (byť hodně krátkému) běhání.

neděle 28. ledna 2018

Lednový netrénink

Poslední týdny zavládl na blogu klid - což odráží i tréninkovou pauzu, kterou jsou si naordinoval. Bohužel jsem chytil aktuálně populární "nemoc" zvanou bolavé lýtko. Už šest týdnů mě bohužel při běhání bolí namožený lýtkový sval. Běhání tomu moc nepomáhá, takže teď můžu maximálně protahovat, posilovat, chodit a plavat.

Tím pádem ani není o čem psát. Uvidíme, kdy se to srovná - ale nic moc si z toho nedělám. Sice bych rád zase běhal, ale věřím, že to nebude trvat dlouho a všechno to bude zase v pohodě.