V novém roce

Tak jak to jde v novém roce? No zatím nijak extra. Motivace pořádně potrénovat velká, ale tělo zase protestuje. Pro změnu levé koleno zase začalo vypovídat službu, takže místo přechodu k pořádnému rychlostnímu tréninku je na pořadu dne tak maximálně bazén. A protahování a posilování.

Ještě než jsem začal v tréninkáči zaškrtávat další políčka ve sloupci nemoc, tak jsem stihl vyrazit na dráhu a hlavně na parádní nočák kousek od Slatiňan. Mapově to bylo celkem zajímavé - hlavní kvůli tomu, že jsem ho běžel bez buzoly.

Nočák

Samozřejmě to bylo znát, několikrát jsem se směrově odchýlil. Ale nijak výrazně a navíc jsem naopak spoustu kontrol krásně naběhl (a to přesto, že jsem volil spíš ofenzivnější postupy).

Tak snad se dám zase brzo do pořádku a stihnu aspoň na pohodu nedělení hradubickou ligu.

Vítkovice '12

Rok 2012 už je za námi a jako každoročně ho uzavřela tradiční slávistická lyžarská akce ve Vítkovicích. Stejně jako v posledních letech nebyly sněhové podmínky zrovna ideální, ale myslím, že na pořádné zaběžkování to bohatě stačilo.

Panorama Krkonoš během jednoho z mála pěkných dní

Hlavní porci nalyžovaných více než 150 kilometrů zastaly tratě na Mísečkách (ačkoli desítku jsem zkusil jen jednou a pak jezdil jen ty kratší), ale došlo i na mou oblíbenou svážnici či Vrbatku. No a pak samozřejmě sjezdy dolů k naší chatě přes Rovinku.

Vrbatka

Přišlo i na nějaké to běhání po místních namrzlých cestách. A po večerech nesměly chybět deskovky a jiná společná zábava.

Krkonoše

A pár dalších mých fotek na Picase

Vánoční sprint '12

Rok se s rokem sešel a v sobotu proběhl další ročník tradičního Vánočního sprintu. Dějiště bylo opět situovány příjemně blízko k domovu. Tentokrát se běželo v Třebši a já to měl na kraj závodního prostoru pár desítek metrů.

A závod to byl jako tradičně moc příjemný. Po školním náporu minulého týdne jsem byl fyzicky dost utahaný, a tak je výsledné deváté místo celkem slušné. Ačkoli žádná sláva to taky není.

Mapa s postupy

Škoda zbytečných postupových chyb na 8. a 23. kontrolu, mohlo to být rozhodně o kus lepší. Trochu bych na tomhle místě rozporoval jinak hodně vymakané rozbory postupů z webu závodu. Na závěrečnou kontrolu byl dle mého postup jižní stranou minimálně nastejno.

Zvlášť pokud člověk při severní variantě vyhlížel (ve skutečnosti zavřenou) branku do areálu, aby postup malinko narovnal. A hlavně byl v cestě v samotném závěru koridor ze sběrné kontroly do cíle a okolo něj spousta lidí. Takže poslední metry byly spíš kličkovanou. Věřím, že se zabalenou mapou byl měl být severní postup rychlejší, v realitě závodu vycházel podle mě spíše nastejno.

Každopádně díky moc pořadatelům za další skvělý ročník.

Výsledky s mezičasy

K Veveří

Protože práce do školy a učení je požehnaně, ani jsem se během uplynulého víkendu nedostal domů. Nicméně i tak jsem si našel dost času na to jít si pořádně zaběhat - přeci jen učit se několik dní v kuse prostě nejde a běhání je příjemným odreagováním.

Obora

Na sobotu jsem zvolil ještě skoro neoběhanou trasu přes oboru severního okraje Brněnské přehrady až k Veveří. Už lehce nasněžilo a udělal se pěkný den, takže to byla radost pořádně se proběhnout.

Brněnské lesy

Nakonec jsem toho měl po víc než 100 minutách přeci jen dost. Neběžel jsem totiž nijak pomalu a navíc se teprve rozbíhám do nějaké delší vytrvalosti. Nicméně super proběhnutí!

Veveří

Posléze v Brně ještě víc víc nasněžilo, takže teď by byly fotky zase o kus hezčí. Zatím je ten sníh příjemná změna, ale už vidím, že se za měsíc budu těšit, až to zase sleze a půjde normálně běhat :)

Dubina a Veranda

Zimní sezóna se pomalu rozbíhá a s ní přichází i spousta příležitostí si kvalitně v rychlosti zatrénovat. Na uplynulý víkend připadly hned dvě akce - sobotní sprint na pardubické Dukle a nedělní Malá cena Velké Verandy.

Dukla nabízela (alespoň z mé paměti) orienťákem neposkvrněný terén. Do lesíka u silnice jsme se bohužel nedostali, a tak celá trať vedla sídlištním bludištěm. Co je na Dukle zajímavé, je fakt, že se jedná o starou bytovou výstavbu - tedy malé bytovky postavené poměrně blízko u sebe. Běhání mezi nimi je tak přeci jen trochu zábavnější než mezi velkými paneláky s velkými mezerami mezi sebou.

Mapa trati s mými postupy

Jinak to ale nebylo nijak mapově náročné, a tak rozhodoval hlavně běh. Mapově jsem ztratil možná v jednotkách vteřin a běželo se mi celkem slušně, takže výsledné páté místo je určitě super výsledkem. Ztráta jeden a půl minuty na vítězného Erika Rosta je slušná pálka, ale přeci jenom takový sprinter nejsem, abych mu mohl konkurovat.

Na neděli připadal další tradiční kros - Veranda. Po sobotním sprintu a večerním slučáku ze základky jsem měl malinko obavy z výkonu, ale ty se nakonec ukázaly jako liché. Za cíl jsem si dal běžet pod devatenáct minut a jako velkou spokojenost, když půjdu pod osmnáct a půl. Můj osobní rekord byl přitom 18:21.

Po startu

No a nakonec jsem to vytáhl na 18:03 a tím o vteřinu překonal osobák mého bráchy (super!). Tentokrát mi hrálo dost věcí do karet - tratě byly celkem suché (byť na pár místech bylo tradičně kluzko) a přede mnou běžel Udr, kterého jsem poměrně brzo stáhl na 15-20 sekund, a pak už jen dělal, co jsem mohl, abych se ho na tuhle vzdálenost udržel.

V kopcích už jsem toho měl plné zuby (tentokrát jsem je tak mnohem rychleji vyšel spíš než vyběhl)

Takže opět spokojenost s víkendem a dva kvalitní rychlostí tréninky - skvělé!

Výsledky sprintu v kategorii HE s mezičasy

Stránky Malé ceny Velké Verandy (zdroj fotek)