Druhá polovina velikonočního soustředění už byla o poznání pohodovější - alespoň pokud na ni pohlížím z hlediska překonaných kopců. A jelikož už jsem se běžecky vybláznil v předchozí trojici tréninků a opět se do nové sezóny trochu rozmapoval, začal jsem po tom lese běhat o něco rozumněji (tedy s daleko méně chybami).
Já na startu jednoho z prvních tréninků - vrstevnicovky
V sobotu dopoledne byl jeden z tréninků, na které jsem se v tomhle terénu nejvíce těšil (alespoň z hlediska porovnání s ostatními) - dlouhé postupy. A celkem se mi oproti i dařilo. Své postupy si tentokrát nechávám pro sebe (tedy ne abych utajil svou formu v lese, ale protože jsem si je zapomněl vyfotit), nicméně se alespoň můžete podívat na mapu, kterou na net přidal Kuba.
Odpoledne pak byly tradiční oddílové štafety. To byl můj asi nejzdařilejší trénink, při kterém jsem dokázal mapovat bez výraznějších chyb i v dost velké rychlosti (byť ten terén nebyl většinou nijak extrémně náročný). Jedinou větší chybou a zároveň známkou, že se mi ten den běhalo opravdu dobře, pak byl na mě dosti šílený postup přes vrcholek mezi kontrolami 116 a 113 (jak se opět můžete podívat na mapě od Kuby). Jinak náš tým moc neoslnil a přes veškerou snahu skončil na skvělém posledním místě :-D
Ražení sběrky na posledním tréninku
Vrcholem pak byly nedělní seběhy postavené Vaskem na Skalní pohádce. To byla opravdová výjimka z faktů, která jsem uvedl v úvodu. Tedy kopcovaté to bylo výrazně (vybíhala se velká část kopce od cíle ke startu) a chyb jsem vyrobil opravdu požehnaně. Ačkoli musím přiznat, že když už jsem běžel dolů po několikáté, začínal jsem se chytat (to už jsem poznal, že se na zelenou nedá vždy spolehnout, a naopak dobrým orientačním bodem jsou různé pásy velkých kamenů či rovnou kamenná pole). Na alespoň nástin seběhů doporučuji opět mapu od Kuby.
Celkově tedy super mapově i běžecky náročné soustředění. Přesně tohle jsem potřeboval před opravdovým startem sezóny - trošku se zase proškolit i v obtížnějších českých terénech.
