neděle 12. července 2009

To je mírná intenzita?

Dneska jsem vyrazil na hoďku běhat. Původně jsem plánoval zařadit i nějakou střední intenzitu, ale už když mi po 10 minutách (opravdu) mírného tempa vystoupala tepovka nad 80% maximálky, rozhodl jsem se je vynechat. Jenže bylo pořád hůř, místy jsem to dotáhl i hodně nad 90%. To už jsem hodně dlouho nezažil...
Po té hodině běhu jsem se domů sotva plazil s průměrem nějakých 85% tepovky. Tak tomu tedy říkám trénink v mírné intenzitě.

P.S. Teď když jedu na pár dní na chatu, tak se mi skoro ježí vlasy hrůzou, kam až se tepově dostanu, když ještě k tomu přejdu z hradecké (skoro)roviny do kopců. No snad to přejde a budu v pohodě.

pátek 10. července 2009

Trénink, trénink, trénink...

Tedy ne že bych jel v jednom kuse a protočil tři fáze denně (to ani zdaleka), ale nějak tak si připadám Ono samozřejmě 12 dní neběhání je dost cítit, ale tomu se nešlo vyhnout. Sice mě teď bolí všechno možné (i nemožné), ale to je spíš z odvyklého pohybu tímto stylem (rozuměj během), než kvůli namožení jako při jarní sezóně. Věřím, že se stihnu za těch cca 10 dní, co mě čekají do odjezdu do Norska, ještě dobře rozběhat...

úterý 7. července 2009

Žhnoucí vrchy pálavské etc. - část II

Protože se to špatně upravuje, rozdělil jsem fotočlánek na dvě části a přidal je v obráceném pořadí, takže začněte o příspěvek níže (nějak jsem tu bohužel neobjevil možnost prohodit pořadí článků) ...


Po těch 25-30 km (a nespočetných metrech převýšení) v nohou jsem byl rád, že Pálava už mizí z dohledu...


... pak jsem si ještě nenechal ujít Lednicko-valtický areál, který mě ale zas tak neuchvátil ...


... nicméně ptactvu se tu zase hodně líbilo ...


... a ani o slunečnice tu nebyla nouze (konečně něco jiného než vinice!) ...


... zámek v Lednici ale rozhodně špatně nevypadal ...


... a mysleli tu i na návštěvníky z muslimských zemí ...


... a poté, co jsem se vyšplhal na minaret, tak byli všichni proti mě takhle maličcí ...


... směrem dolů se mi už ale pěkně točila hlava.

KONEC

Žhnoucí vrchy pálavské etc. - část I

O tom, jak jsem se měl v té výhni na jihu Moravy, se snad ani nechci rozepisovat. Objel (obešel) jsem všechno, co jsem chtěl a zase se z té sauny rád vrátil na východ Čech, kde všichni žehrali na to, jaké je hrozné počasí, ale já se cítil jak na začátku jara.
Proto jsem se rozhodl že místo sáhodlouhého článku, který se čte v tomhle vedru jen s maximálním úsilím, shrnu ty nejzajímavější okamžiky a postřehy přes výsledky objektivu mého foťáku, který se zavařil zřejmě ještě víc než já (na těch 600 fotek, co mám před promazáním...).

Nebyla by to Morava, kdyby tu nebyla spousta vinic...


... taky nechybělo množství zvířeny (zejména ptactva), protože tady je chráněno kde co ...


... výstup na jeden z kopců Pálavy bylo hotové Slovinsko ...


... a to včetně pražícího slunka - a přestože jsem "chtěl" v sílícím vedru neustále pochodovat, musel jsem občas zastavit, abych vyfotil některých z krásných výhledů - třeba na svůj stín ...


... ono ale většinou ani o moc víc fotit nešlo, viditelnost nebyla zas tak dobrá ...


... ovšem "skalky" tu měly pěkné ...


... slunce ale zalezlo až na konci mé cesty ...


... což jsem nemohl než náležitě ocenit.

pondělí 6. července 2009

Zpátky k tréninku

No tak už jsem zase zpátky doma. Dneska jsem byl navíc poprvé po delší době běhat a pomalu se začnu vracet k pořádnému tréninku. První proběhnutí teda nic moc, ale čekal jsem to po dvou týdnech skoro horší... Aspoň je vidět, že jsem se úplně neflákal.