Je to doma!!!!

Ano, pln nadšení Vám musím sdělit, že dnes cca v 17:54:41 (dle mého špatně jdoucího sporttesteru) jsem s výkřikem (následuje trochu vyhvězdičkovaná verze) "K*r*a, p*ča!" proletěl (respektive spíše propadl) cílovou čárou 5km testu na dráze a to v čase 16:37 (zhruba) - což znamená, že jsem poprvé v životě splnil reprezentační limit na dráze!

P.S. Pro zájemce o vývoj mého času na 5km: H16-19:30, H17-18:30, H18-17:51, H19-17:34

Díky všem svým fanouškům a fanynkám (ty druhé mě, promiňte kluci, motivovaly o trochu víc) - a hlavně celé dnešní pětkařské skupince běžící na 16:40 (Kamenda, Junior, Ňuf) vedené vodičem Jedlou (dvojnásobný dík) i všem, kteří se mi uhnuli z 1. dráhy, když jsem je předbíhal. Taky bych rád ocenil skvělou objednávku počasí - vítr jsem v zadní části balíku necítil, a nějakých 18 stupňů s oblohou posetou jen pár mráčky a krásné sucho bych označil za ideální počasí na t(r)est na dráze. A to mě pořád nepřišly tretry, co jsem si objednal, takže jsem běžel v botaskách...
No a taky dík všem sponzorům (nejen) z mé rodiny, kteří přes neutuchající finanční krizi nepokrátili své rozpočty na sport.
Aj, málem bych taky zapomněl na svůj realizační tým (ať to nazvu trochu profesionálně) vedený velkým šéfem Petrem. Těm všem patří dík!

Ztrestat se na domácím

Tak by se dal shrnout můj dnešní super výkon na námi pořádaných béčkách (na výsledkách mě nehledejte, běžel jsem mimo soutěž, tak jsem si pro jistotu ani nevyčítal čip). Ještě než budu pokračovat v popisu další z mých letošních tréninkových anabází, chtěl bych zmínit, že mi moc nesedí styl, jakým jsou mapovány naše mapy (tj. slávistické - osobně jsem totiž ten IOF nenáviděný mapový detailista), takže rozhodně nelze důvěřovat mému hořekování na to, že něco nesedělo...

No, vezměme to pěkně od začátku - nejprve byla myšlenka zaběhnout si nějakou trať na našem pořádání - proto jsem se rozhodl pro H21A, abych měl co nejkvalitnější konkurenci. Trať měla 6km a nějakých (cca) 180m převýšení. Já na ni vyběhl trochu více motivován do rychlosti, než jsem původně chtěl, protože jsem zjistil, že za mnou jdou ještě dva další borci z oddílu - Heppy a Vrabec (tedy David Hepner a Roman Paclík) - nechtěl jsem, aby mě dotáhli.

Mapa s postupy

Vše šlo taky docela dobře - pár drobných zaváhání v dohledávce, jinak prostě krása. První průšvih přišel až na 9. kontrolu, kde jsem moc nepochopil místní hustník, jehož okraj opticky zcela jasně sahal až do míst, kde jsem skončil (červená motanice). Je pravda, že jsem se nepojistil při náběhu (podle velkého kamene jižně, popřípadě ohybu cesty), ale v té chvíli mi to tam přišlo úplně jasné (kontrola na okraji hustníku - pohoda).
Tak tedy dál, stále je ještě motivace - jenže pozor - na 12 končím v dalším hustníku, kde je spousta vyšlapaných cestiček okolo kamenů o pár metrů níže (a nakreslených kamenným polem). Jenže kontrola je ještě o kus dál. Tady trávím pěkných pár minut. Nakonec ji přeci jen nacházím, ale tady už nechápu moc rozdíl mezi kameny kreslenými jednotlivě a kamenným polem (ty dolní se zas tak výškově nelišily).
Pokračuji už pomalejším tempem a na 15. kontrole najednou vidím Heppyho (předběhl mě na 12). Podle výrazných stromů všude okolo jsem mírně vpravo, a tak se stáčím, jenže kontrola nikde. No ani nebudu popisovat dalších několik minut probíhání čistým lesem (!) a téměř získanou jistotu, že tu kontrolu prostě někdo sebral - jenže ona tam byla (podle mne dost pochybně vlevo). V té chvíli jsem váhal nad tím, že se na to vybodnu a zabalím to - nakonec ale zvítězila tréninková morálka a já pokračoval (tempem, které odpovídalo mé náladě - tedy už dost volně). No a pak už to bylo celkem v pohodě - až na směrovou odchylku k 22 - tam už mě to tak nebavilo, že jsem se ani nekoukal na buzolu (což je teda dost špatné) .
Doběhl jsem to s dost hroznou ztrátou (raději nepublikuji) a dost nespokojený. Ani teď nevím, jak se z těch svých chyb poučit - snad víc jistit dohledávku a směr. Jinak ale musím uznat, že se stavba trati dost povedla - kdyby to byl pro mě závod, tak bych asi dost nadával (kvůlu svých chybám), ale teď můžu s klidnou hlavou (protože mi o nic nešlo) říct, že se naše stavitelka Marťa vyznamenala - byla to pro mě (subjektivně) jedna z nejlepších middlových tratí, které jsem u nás běžel (s cizinou se to nedá srovnávat kvůli různým terénům).

Víkend tentokrát spíš odpočinkovější

Konečně si trochu oddechnu od toho nekonečného kolotoče soustředění a náročných závodů. Sice se mi pomalu blíží maturita, takže úplné volno to nebude, ale je mnohem příjemnější strávit chvilku zase doma než neustálým cestováním v autě. Zítra neběžím ani žádné závody, jedu na přijímačky do Brna, a v neděli si jen tréninkově odběhnu krátkou trať na námi pořádaném žebříčku B, takže snad načerpám i něco další chuti pořádně si zazávodit na blížících se prvních áčkách příští týden u Jesenice.

Hořkosladké MČR v nočním

No dobrá, jistě se dalo čekat, že z toho bude další slušný výsledek - vždyť v kategorii nás startovalo jen nějakých jedenáct - přesto se zdáli favoriti jasní, takže jsem pomýšlel spíš na další repete velké bedny z dlouhé, což se nakonec čtvrtým místem povedlo, ale bronz (i ostatní kovy) tentokrát visel(y) zatraceně nízko a blízko.

Vše začalo menšími zmatky na jedničku (ideální postup by snad byl zpátky přes startovní koridory (!) - tedy druhou stranou, než jsem šel) - minutím cesty jižně od postupu a naběhnutím na jinou, která v mapě chyběla. Na následující kontroly jsem tak šel spíš na jistotu a riskoval až na 4., což ovšem byla chyba. Nevím, jak se to stalo, ale zřejmě jsem přehlédl krásnou volbu po cestě a dostal prvních pár minut. 4, 5 a 6 pak byly i poznamenány nejistotou v dohledávce (ale poměrně malou). První vážnější chybou bylo neudržení směru na 7. kontrolu, kde jsem de facto cestou míjel 9. i 8. - to však stále ještě nebylo všechno. Následoval postup na 9 poznamenaný dalším neudržením směru a následným zdánlivým poznáním už probíhaného místa. V té chvíli už byl vlastně závod ztracený...

Mapa s postupy

Nějak jsem se ale oklepal a konečně se aspoň trochu dostal do té správné závodní nálady (načež následovala série poměrně čistých postupů až do cíle), už tomu ale chyběla pořádná dávka energie, která by vytáhla mězičasy minimálně o tu minutku, co mi chyběla výš (i tak podle zběžného pohledu na mezičasy 2. nejrychlejší čas od devítky do cíle).
V cíli mi pak nezbylo než zpytovat svědomí a vzít si z tohohle "neúspěchu" co nejvíc poučení do budoucna

Bramborový víkend

Tento prodloužený víkend (vlastně už od čtvrtka) jsem byl na společném soustředění dorostu a juniorů v Bečově nad Teplou. Z tréninků jsem odběhal polovinu, včetně MČR v nočním. Bohužel právě na tomhle závodě jsem si obnovil zranění přitahovače stehna a zbytek mapových tréninků jsem raději vynechal. Naštěstí, stejně jako dříve, bolest druhý den téměř zmizela (a to jsem předtím kulhal i při chůzi) a mohl jsem tak jít klusat a dnes dokonce i běhat po cestách střídačku - takže to nevypadá nijak vážně a jarní sezónu to snad neohrozí...
A proč tedy bramborový víkend? No, kdo koukal na výsledky z nočního, jistě si všiml, že jsem byl o minutu 4., takže mi ta medaile zase unikla, bohužel. Podrobněji v nejbližších dnech.