Neděle - klasika plná kontrastů

Nedělní závod byl opravdu plný protikladů - vrátila se energie, ale s ní i mapové chyby. Bylo šeredně, ale běželo se mi skvěle. A tak bych mohl pokračovat. Ačkoli! Nadpis neplatí na 100%...

Počasí se opravdu oproti sobotě skoro dramaticky změnilo a slunečný den vystřídal déšť. Já ale na shromaždiště přijel v dobré náladě, protože jsme jeli v sobotu domů, a tak jsem se mohl pěkně (a v klidu) vyspat v posteli. A navíc, v dešti se mi běhá docela dobře, rozhodně o mnohem lépe než za třiceti/čtyřicetistupňových veder. Čekalo na mě 10,2km s 325m převýšení, což po klasice minulého týdne bylo spíš takové krátké proběhnutí. Přesto ani těch 73 minut nestačilo na dobré umístění a skončil jsem hluboko v poli poražených (až 18.).
Proč? Tentokrát jsem vyrobil spoustu parádních chyb. Třeba hned na jedničku, na krátkém postupu. Už to vypadalo na další špatný závod, když jsem se cestou na 3. kontrolu začal rozbíhat do ucházející rychlosti. Zprvu jsem to nechtěl nějak hnát, jistý si tím, že to v tempu nemůžu dlouho vydržet, ale pak jsem to přeci jen risknul. A šlo to! Tak moc, že jsem hned na přespříští kontrolu ujel doprava a z radosti, že vybíhám konečně i ty kopce, si přidal tak 6 vrstevnic a k tomu pár metrů navíc (ale mezičas jsem zas tak hrozný neměl). Takových směrových odchylek (a malých přeběhnutí) jsem pak v lese potkal ještě několik. No ale beru to pozitivně, běželo se mi opravdu skvěle :)
Z 18 mezičasů 4 do první desítky (6-8-8-9) sice není nic moc, ale aspoň jsou rozptýlené po celé trati, takže vím, že v tempu dokážu jít celou trať. Když jsem tedy doběhl a viděl, že jsem na tom opravdu mizerně, ani mi to nevadilo - hlavní bylo, že jsem se rozeběhl! Teď s odstupem už tak nadšený nejsem. Jednak jsem si uvědomil, že jen na velkých chybách jsem nechal tak 6 minut a s fyzičkou to bylo dobré jen tu neděli, tenhle týden to zase spadlo tam co předtím. Abych řekl pravdu, tak teď už opravdu nechápu, proč se nedokážu na delší dobu dostat do tempa (a jsem pořád unavený), když jsem celou zimní přípravu opravdu poctivě dřel :(
No, nic. Jinak zase zpět k organizaci. Mapa byla opět zaplněná fialovými vodotečemi, ale na to jsem si už zvykl. Novinkou byly skoro neviditelné výrazňáky a vývraty :) A taky trochu mírná klasifikace hustníků, které byly, podle mě, trochu hustší než podle mapy. Jinak vše klapalo jak minule, akorát nechápu, proč se tak zdržovalo kvůli vyhlášení (zřejmě se čekalo, až začně opravdu hodně pršet), ale to se někdy holt stane...
Zpátky jsem si zase pěkně zařídil a pořádně potrénoval jízdu za deště po mokré vozovce. Závody to byly nakonec zajímavé a až na mé výkony opravdu pěkné.


Zásadní část celé trati:
5. kontrola - jen těsně míjím oplocenku těsně pod vrcholem (přidané vrstevnice) - chyba
7. kontrola - po cestě skoro až ke kontrole (6. místo, 1:53 (ztráta 0:11 na vítěze, 0:04 na 3. místo)
10. kontrola - těsně před hustníkem s cestou na občerstvovačku (tu prostřední), odbočím po cestě o devadesát stupňů doleva)
11. kontrola - dlouhý postup (asi bez volby) - rovně, a pak lehce vpravo a po hraně hřebene až k lampionu (ztráta něco přes dvě minuty - prakticky jen na běhu)

Middle na Čeřínku

V sobotu jsem běžel svůj první letošní závod žebříčku A. Poblíž Jihlavy jsem se měl ukázat na trati dlouhé 4,8km s 200m převýšení. Vyjížděli jsme poměrně pozdě, takže jsem se vyspal tak akorát, což bylo fajn. Nicméně jsem zas pro změnu řídil, u čehož já si teda obvykle moc neodpočinu, spíše naopak. A výkon za moc nestál (ale ne kvůli tomu řízení).

Důvodem mého neúspěchu a nakonec 14. místa byl hlavně běh. Zhruba už někde po třetině trati se mi začalo běžet hodně špatně. K tomu jsem udělal i pár chyb (hlavně směrových).

Jinak závod to byl víceméně jednoduchý, pokud byl člověk dostatečně soustředěný, chyby se moc dělat nedaly, protože stavitel se spíše vyhýbal hustníkovým kontrolám a terén nic moc dalšího složitého nenabízel.
Co však mnohé mátlo a komplikovalo jim to dohledávku, byly fialové vodoteče (+ severnice, ale u těch to tolik nevadilo). Abych řekl pravdu, tmavě fialová vodoteč se za běhu od cesty nedá rozeznat. U mě se to projevilo tak, že těsně před kontrolou jsem přeběhl potok (poměrně výrazný), který nebyl v mapě. Tím pádem jsem začal přemýšlet, kde jen to asi můžu být. No, ale to byla taková drobnost. Horší bylo, když jsem nabíhal na kontrolu a z mapy se mi zdálo, že je to zcela jasně konec cesty (takže jsem nekouknul na popisy). Jenže ono ne! On to byl konec potoku s kontrolou schovanou v korytu, takže nebyla vidět, pokud jste k potoku nepřišli opravdu blízko! A kdo by hledal konec cesty v potoku???
Nicméně jinak vše v organizaci klapalo, jak mělo. Shromaždiště bylo pěkné, velké tak akorát, takže super. A s těmi mapami, jak jsem se později dozvěděl, se to zkazilo až v tiskárně Žaket, před tím bylo vše OK. To ovšem neomlouvá pořadatele, že na to závodníky před závodem neupozornili, ačkoli o tom zcela jistě museli vědět! To bylo leckdy skoro na protest a tentokrát stálo štěstí na straně jihlaváků, že ho nikdo nedal...
Pokračování o klasice zase zítra večer :)



Jedna z nejtěžších částí trati:
Kontrola 6, která byla v dobře průběžném hustníku a oblopena houfem dalších. Stačilo ale běžet na velké šutry.
Kontrola 7, 8 - pro změnu jedny z těch nejjednoduších kontrol - na hřbetě stačilo přeběhnout na druhou stranu, a pak už jste o lampión museli zakopnout.
Kontrola 9 - bylo potřeba dát směrově pozor na seběhu (náhlé zrychlení z kopce a navíc v čistém lese po několika kontrolách v kamenech)




Pro mě asi nejúspěšnější část trati - závěr (což moc nechápu, protože jsem moc nemohl)

Pořadí na mezičasech (od postupu na 20 včetně): 9-9-14-4-1

Dokonce i vyhraný doběh!

Zajímavá mini volba na 21 - po čáře se dalo pár vteřin ztratit, vyplatilo se jít v závěru zprava po louce

Hledání formy v Jihlavě

No, první áčka se mi úplně nepodařily, přiznávám. Nebudu to rozpitvávat dopodrobna, protože opět chystám rozbor mých výkonů (snad okolo středy večer by se mohl objevit na blogu).

Na deštivé nedělní vyhlášení se moc závodníkům nechtělo

Celý víkend byl dost poznamenaný chybováním (v sobotu asi dvě minuty, v neděli tak pět na těch výraznějších). Ne snad, že bych to nedokázal umapovat, spíš naopak, řekl bych, že jsem se dostal do fáze, kdy zkouším, zda to v lese nepůjde i když nebudu neustále koukat do mapy. Vycházelo to tak 50/50. Samozřejmě, někdo by mohl říct - byly to áčka, tak proč ten trumbera zkoušel nějaké nové závodní taktiky?! Věřte mi, nebylo to schválně :) No ale od mapy k fyzičce. S tou jsem byl při middlu v sobotu na dně. Hrůza! Teda, že neuběhnu ani pět kilometrů v tempu jsem si nemyslel. O to víc jsem se divil, když jsem se v neděli tak po pěti minutách poměrně slušně rozeběhl a letos poprvé měl v Čechách dobrý pocit ze svého běhu. I kopce se mi běhaly jedna báseň, takže jsem si jich pár tréninkově přidal :D Výsledek byl ještě horší než v sobotu, ale spokojenost o 100% vyšší. Že bych se snad konečně dostal zpátky do rychlosti z přelomu února a března? Doufám, ale zatím bych to nerad zakřikoval...

První dva závody ŽA už o víkendu!

Tak je to tady - začíná hlavní sezóna. O první dvojici závodů - middle a klasiku - se postará OK Jihlava na Čeřínku. Terén má být vysočinský a dle parametrů nepříliš kopcovatý (hlavně v neděli). Podle ukázek to vypadá na spoustu detailně promapovaných hustníků (navíc doplněných světlinkami nešetřícím mapařem o spousty žlutých teček) s kamennými poli a vodotečemi. Zřejmě mě ale neminou i nějaké větší skalky na hřebenech několika kopců, takže bude postaráno nejen o fyzickou, ale i mapovou náročnost.
No jsem zvědavý, jak se ukážu v plné konkurenci, a doufám, že si vyběhnu nějaké ty slušné body nejen do žebříčku, ale i do rankingu, kde bych už rád pokořil to 200. místo (aktuálně jsem 237.)...

Pětka na dráze

Dnes nadešel okamžik, kvůli kterému jsem se v neděli pošetřil - test na dráze. Běželo se od cca 17:45 na Sokole v Hradci. Já osobně jsem se nechystal na plnění některého z limitů, místo toho bylo mým cílem aspoň překonat loňské časy a udělat nový osobák. No, na dráze nejsem žádný rychlík a běžecká pohoda, ve které jsem byl před dvěma měsíci, je zatím taky v nedohlednu, nicméně jít na pětku je mojí každoroční povinností :)
Běžela nás spousta a vzhledem k tomu, že se nikdo netlačil dopředu, musel jsem jít do vedení já a několik prvních koleček celý dav odtáhnout. Vzhledem k tomu, že za mnou šel Pája Kubát, který chtěl splnit dorostenecký limit 17:20, moc jsem nechtěl zpomalovat a namísto toho jsem šel tak rychle, aby se za mnou mohl ten začátek odtáhnout a já mu aspoň trochu pomohl (a popravdě on ani nechtěl přede mne jít, ačkoli jsem mu několikrát dělal místo...). Bohužel jsem přitom ale trochu vytuhl, takže když jsem ho před druhým kilometrem pouštěl před sebe, už to zdaleka nešlo tak dobře. Navíc před něj nastoupil Jedla a ještě trochu vyšrouboval jeho tempo. Já jsem mohl jen koukat, jak se mi postupně vzdalují. Bohužel pro Páju to zřejmě trochu přehnali, a tak to musel tenhle nadějný borec z PHK zapíchnout. Náhle jsem byl zase v čele!
Jenže tou dobou už přišla krize, a tak jsem pustil posledního z balíku, který se mě v té chvíli držel, v domnění, že je to Honza Kubát. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že to je Zvíře (Petr Zvěřina opět z PHK). Naštěstí už měl v té době v nohách jednu "trojku" jako vodič holek na limit, takže to zas tak moc nepálil. Navíc se před něj zařadil Jedla a takhle vláček vydržel do nějakého 4. kilometru. Pak jsem začal cítit, že Zvíře tuhne, předběhl ho a šel už jen za Jedlou, který mě dovedl prakticky až do cíle. Tedy ne úplně, protože asi dvě stě metrů před cílem mě předběhla Topča (Monika Topinková - za několik týdnů jede na ME v Lotyšsku), která trénovala úseky, a Jedla si myslel, že jsem to já a začal sprintit. Že to opravdu nejsem já, si všiml o sto metrů dál, a pak na mě počkal. Po doběhu se mi ještě omlouval, že si toho nevšiml, ale jak bych se na něj mohl zlobit, když mi tolik pomohl a navíc mě ta příhoda dala aspoň na chvilku na doběhu zapomenout na to, jak už ty nohy bolí :D
A kolik jsem to nakonec šel? 17:34 - což je nový osobák (tak o 8-9 vteřin, nejsem si přesně jistý)! Vím, do juniorského limitu 16:50 je ještě daleko, ale letos se na MS nechystám a do příštího roku se dá spousta natrénovat. Důležité je, že jsem dokázal fyzicky rozdýchat tu běžeckou krizi a přesvědčil se, že i přes ty nepříjemnosti minulých měsíců, jsem zas o něco lépe připraven než loni...