ČAH '16

Jestli mě kvůli něčemu bolavá achilovka mrzela, tak to byly České akademické hry. Úterní sprint v Pardubících, zkrácená v Horním Jelení v terénu, který mi prostě sedí. Nakonec z toho byl jen ten sprint, který jsem sice oběhl celkem rychle, ale tři týdny bez běhání byly sakra znát. Nepovedla se mi jen volba na předsběrku, jinak mapově čistě. Noha celkem zvládla, ale zkrácenou jsem raději vynechal, přeci jen bych se rád v druhé půlce července vrátil k normálnímu tréninku, abych byl fit na podzim. Tak snad to bude do té doby v pohodě.

Na doběhu - zdroj

Trať sprintu s mými postupy

MČR krátká '16

Ačkoli jsem doufal, že letošní krátká bude vrcholem jarní sezóny, bylo tomu nakonec jinak. Bolavá achilovka mě nasměrovala spíš k výklusu než závodnímu tempu. Na druhou stranu jsem si i tak závody užil, protože hlavně nedělní terén byl skutečně luxusní.

Sobotní kvalifikaci jsem se ještě pokusil rozeběhnout rychleji, ale bohužel jsem hned od začátku dělal drobné chyby, a tak jsem už cestou na pátou kontrolu přešel do mnohem volnějšího tempa. Bohužel jsem s tím ještě víc vypadl z koncentrace a začal dělat opravdu velké chyby (a to už o nic nešlo). Výkon mě zcela jasně posunul do D finále, což už je skoro mé tradiční místo na krátké :)

To hlavní se ale podařilo, achilovka vydržela a v neděli jsem mohl opět běžet. Cesta na start už byla ale krušnější a bylo jasné, že to nějaký velký běh nebude. To ale nevadilo, protože hned začátek nás zavedl do skal, ve kterých mi pomalejší běh spíš prospěl. A pak jsem nohu přeci jen trochu rozhýbal, takže nebýt chyby na devátou kontrolu (těsné podběhnutí), byl by to nakonec velmi sympatický výkon. I tak jsem ale byl spokojený a v lese si to užil.

Ani letos jsem tak neprolomil mé neúspěchy na krátké, tak třeba za rok :)

Před MČR krátká

Pomalu se blíží vrchol jarní části sezóny, MČR na krátké trati. Ačkoliv tentokrát by to mělo být spíš v úvozovkách, protože od posledních závodů jsem kvůli bolavé achilovce totálně vypadl z tréninku a moje výkony asi moc vrcholovým odpovídat nebudou. Ale co se dá dělat.

Po závodech jsem dal noze vydatně oddechnout a bolest při chůzi i pohmatu velmi rychle opadla. Bohužel při běhu je achilovka pořád cítit. Po skoro třech týdnech to snad ale konečně začíná nabírat lepší směr, takže MČR vynechávat nebudu. A uvidíme :)

Mezitím jsem alespoň stihl pár jiných věcí - mimo jiné moje první (vážně první) MTBO, a to v rámci pravidelných tréninků bikerů, které se konají co 2-3 týdny v Brně. Tentokrát to byl sprint v Obřanech. Byla to zábava, ale závodně bych MTBO jezdit nemohl, prostě moje jezdecká technika mě dost omezuje :) Ale o to víc jsem si to mohl užít, v klidu a bez nějaké honičky za výkonem.

Brněnská trojkombinace

Po pár týdnech jsem si opět střihl plně závodní víkend - tentokrát v mé oblíbené trojkombinaci štafety+sprint+štafety. Dojmy spíš smíšené - v sobotu běžecky velmi pěkné, v neděli mi v druhé půlce došlo; oba závody štafet poznamenané chybami; sprint a nedělní štafety s bolavou achilovkou.

Všechno začala sobotními štafetami kousek od Brna, v mém případě třetím úsekem našeho áčka. A přestože výsledek nakonec nebyl nijak extra, mám ze závodu nejlepší dojmy. V podstatě celou dobu jsem běžel úplně sám a spíš zadrženě, abych v klidu stíhal mapu. Prostě parádní závod - nebýt těsného minutí 12. kontroly, která byla trochu nešťastně zašitá ve svahu uprostřed ničeho. Na rozdíl od ostatních chyb z víkendu nevím, co bych mohl pro dohledávku udělat víc. No, nebýt této chybky, směřoval bych časem někam ke 41 minutám, což by bylo o dost veselejší :) Zvlášť na to, že jsem běžel úplně sólo.

 Sobotní štafety H21 - dvanáctka byla opravdu těsná, škoda

Odpoledne se pokračovalo sprintem v Ivančicích. Bohužel mě po dopoledni začala trochu tahat achilovka (jak jsem později zjistil, asi jsem si během štafet bodl do lýtka klacek a malinko se poranil). Cesta na start byla krušná, ale rozběhal jsem to. Začátek závodu byl takový rozpačitý, moc jsem se nedokázal vypořádat s rozkopaným sídlištěm (kde oproti avizovaným výkopům byly i nezmapované plůtky) a mapově byl spíš pozadu, což se dost podepsalo na plynulosti. Jedinou větší ztrátu jsem zaznamenal na 12. kontrolu (kde jsem špatně přečetl číslo na kontrole a omylem si myslel, že jde o jinou). Od té doby jsem běžel srovnatelný čas s nakonec vítězným Sosákem a zaběhl pár třetích mezičasů, což myslím ukazuje na slušnou běžeckou formu. Nakonec 12. místo se ztrátou 51 sekund, ale tentokrát spíš spokojenost s výsledkem, než výkonem.

Sprint H21A - bohužel GPS mi nějak zlobila (například vůbec nevzala 19. kontrolu), ale postupy zhruba odpovídají

Nejméně spokojený jsem byl s nedělními štafetami. Jednak achilovka už si vyžádala pořádné otejpování (ale na vynechání závodu to nebylo) a jednak už jsem ještě před startem věděl, že jsme disk. Do lesa jsem vyrazil sice svižným, ale určitě ne bojovným tempem. Bohužel celý závod se zlomil na deváté kontrole, kde jsem špatně pochopil mapu a začal hledat kontrolu dřív (tentokrát to bylo na mé straně). V té chvíli jsme se seběhli do trojice, kterou jsem pak držel až do sedmnácté kontroly. Bohužel někde tou cestou na mě padla celkem únava, a tak jsem pytlík bral už výrazně volněji. Což se mi samozřejmě vymstilo další půl minutou hned na 23. kontrolu. S nedělí tak spokojený nejsem, fyzicky to nebylo ono a mapově to bylo vyloženě nezvládnuté. Část toho lze asi přičíst nižší koncentraci kvůli disku, část značí mezery v tréninku - na obojím budu muset ještě zapracovat.

Nedělní štafety H21

Celkově tedy smíšené dojmy. Není to vyloženě špatné a proti loňsku bych měl být na výsost spokojený - ale s jídlem roste chuť a moc rád bych se vrátil tam, kde jsem byl před nějakými těmi pěti lety. A myslím, že to není úplně nemožné.