Začátek července je pro mě tak trochu zlom – konečně můžu aspoň trochu běhat a navíc přišlo na řadu mapování podél slepých ramen Labe, které bych měl odevzdat v srpnu.
Po dlouhé době, kdy pro mě orienťák znamenal jen neustávající práci na nových webech pro svaz (postupujeme pořád dál a počet zapojených lidí/e-mailů stále narůstá :) ), se konečně můžu i trochu proběhnout.
Dokonce jsem i využil příležitosti a byl po několika měsících i na mapě – dal jsem si krátký okruh u Chotěboře, kde jsou celkem orienťácky zajímavé (i když občas dost zarostlé) lesy.
Tenhle okruh jsem si (v černobílé variantě) dal. Vypůjčeno z webu SK Chotěboř, díky! :)
Časově daleko víc jsem ale strávil na mapování. 8 hodin čisté práce znamená promapování tak 40 % prostoru. Naštěstí jsou to hodně louky, tak to místy dost utíká. Na druhou stranu jsem se celkem zasekl ve zbytečně vnímaných detailech na okraji města – s ohledem na to, že výsledkem bude mapa 1:10 000, je potřeba je pořádně generalizovat. Ale město v desítce jsem zatím vůbec nedělal, tak se to teprve postupně učím.
Teď přijde na řadu překreslování, abych měl zpětnou vazbu, jak to bude ve výsledné mapě vypadat. Zůstalo mi tam ještě několik otazníků, jak co mapovat, které se asi hodně rozlousknou, až uvidím vytisknutou mapu. Hlavně s výškovými údaji bojuju, protože jsme dostali pokyn vrstevnice spíš nemapovat (je to skoro rovina) a vykreslit je jen ve výrazných místech.
I když to znamená prolézat občas dost nechutnými místy, je to zábava. Skoro jako samotné běhání :)