Úvodní závod Zimní hradubické ligy a konec prvního tréninkového cyklu jsou za mnou. Reflexe je jasná - ne úplně se zadařilo, ale na druhou stranu dílčí posuny jsou.
Je pravda, že jsem se po nějaké době zase opřel tvrději do tréninku, takže tělo si na to musí zvyknout. Po dvojí listopadové nemoci věřím, že už se to bude jen zlepšovat a brzo si to sedne tak, abych mohl pořádně trénovat. Stežejní budou cykly na začátku příštího roku - a na ně se teď v listopadu a prosinci budu připravovat.
Na trati - foto: Zuzka
Přestože s tréninkem jsem aspoň trochu spokojený, u Klokan krosu jsem tak maximálně rád za to, že jsem ho doběhl. 46 minut na 11 kilometrů v HE není žádná sláva a znamená zpomalení o několik minut proti loňsku.
Na druhou stranu, tragédii z toho taky nedělám, prostě to jen vypovídá o mém současném stavu a ne o tom, jak to bude vypadat příští rok na jaře. Rozhodně to ale neberu na lehkou váhu a je to pro mě spíš nakopnutí k dalšímu tréninku.