Uplynulý víkend jsme měli tradiční rozloučení se sezónou, které nám díky svátku v pondělí 28. října plynule přešlo v novou tréninkovou sezónu.
Vše začalo v sobotu, kdy jsem se připojil k hlavně dorosteneckému turistickému výletu do rezervace v mokřadech u polského Zieleniece - tedy kousek přes hranice od Deštného v Orlických horách. Opravdu moc pěkné a zajímavé místo. Na méně používaných stezkách nás tedy čekalo hojně brodění, ale hlavní cesta skrz rezervaci byla opravdu pěkně udržovaná a ozdobená novou rozhlednou.
Rezervace
Odtud jsme si dali prudké stoupání na Vrchmezí (1084 m. n. m.) a z něj jsme se už v menší skupince vydali pohodovým klesáním přes Olešnici do Rzů, kde jsme měli základnu pro letošní rozloučení se sezónou.
Svahy hraničních hor
V sobotu večer už začala nočním paměťákem bojovka, ve které jsem soutěžil spolu z klukama z dorostu. Musím říct, že jsme složili dost dobrý tým, takže jsem si to užil :P
Noční paměťák (vždy šlo sebrat jen jednu kontrolu, načež se muselo vrátit do cíle) - pěkná mapa přímo od pořadatelů PVBS
Hlavní část nedělní bojovky ale přišla v neděli dopoledne/odpoledne, kde jsme nejdřív začali společnou části všech týmů (poznávání zvířecích stop, přetahovaná,...), na kterou navázal scorelauf s čtyřhodinovým limitem. Odhadem bych řekl, že jsme nachodili něco okolo dvaceti kilometrů. Do toho ještě luštění šifer. To nám teda ze začátku moc nešlo, ale pak jsme si celkem poradili.
Přetahovaná v podání našeho týmu - foto: Marťa a Hop
Limit jsme stihli jen tak tak (asi tak o necelé dvě minuty) a nakonec jsme vybojovali druhé místo z celkem šesti týmů. Po pozdním obědě (půl třetí odpoledne zimního času) na mě padla pořádná únava, takže jsem na hodinu usnul. Pak jsme si šli zakopat nohejbal a nakonec i na bránu.
Pak už byla večeře, vyhlášení bojovky a rozlosování do pondělních oddílových štafet. No a potom už následovalo zapití konce této sezóny a oslava několikaterých narozenin.
Pondělní ráno bylo trochu krušné a před startem štafet jsem se teda necítil na nějaký delší běh. Kupodivu jsem ale vyběhl celkem v pohodě a urval nejrychlejší čas na posledním úseku. A to znamenalo čtvrté místo našeho týmu s Filipem (1. úsek) a Nikolou (2. úsek).
Moje trať z oddílových štafet (okruhy byly dost odlišné)
Parádní soustředění za mnou. Myslím, že si ho všichni užili jak po sportovní, tak společenské stránce (Vorel by určitě doplnil i po stravovací - s čímž musím vcelku souhlasit). A přede mnou nový tréninkový rok...