Rok se konečně s rokem sešel a asi při páté příležitosti jsem konečně vyrazil na legendární Piškot kap. A musím říct, že to byla evidentně chyba, že jsem tuhle parádní oddílovou akci zatím vynechával!
Po jistých peripetiích s odjezdem jsme ve čtvrtek odpoledne dorazili na místo. Akorát jsme shlédli zlatý běh Zuzany Hejnové a vyrazilo se na krátké běžecké prozkoumání okolí. Krátké se sice malinko protáhlo, ale bylo to příjemné. Večer následovala kvalitní příprava na pivní, završená posezením u televize :)
V pátek jsme po ránu vyrazili s Pájou na pěkně zvlněnou cestu nad chatou. Po návratu jsem zjistil, že Boban s Vorlem skoro ještě spí. Když se v deset vypravili na snídani, usnul jsem zase já, protože jsem kvůli jistým basovým zvukům nemohl v noci do čtyř usnout.
Pak následovala pěší výprava na vrchol Šerák, kde krom oběda došlo i na dezert v podobě borůvkových knedlíků. Cesta nahoru byla utrpení a měl jsem toho opravdu plné zuby. Cesta dolů utekla už mnohem příjemněji v plánování podzimního rozloučení se sezónou.
Pohled z Keprníku (1423 m. n. m.)
Večer přišla první etapa Piškot kapu - sprintík mezi hustníky u sjezdovek. Moc krásná trať, opravdu mě to bavilo - a odnesl jsem si třetí místo. Večer opět pokračovala zábava, ačkoli já se zas tolik po předchozím dni neúčastnil. Ovšem vzhledem k tomu, že se to konalo ve společenské místnosti, kde jsme s Vorlem a Havlim spali, tak jsem vydržel celkem do závěrečných fází.
Mapa sprintu (byl dvoukolový)
Dějiště nočního sprintu při pohledu z opačného svahu
V sobotu dopoledne následovala královská etapa - horský běh. Na jedničku jsem si celkem zazávodil, pak jsem ale zvolil jinou stopu a malinko zvolnil. Přeci jen, kluci na mých pár týdnů tréninku běželi až moc dobře. Na trojce jsem sice ještě potkal Šabyho, ale borůvkové lány byly nad moje morální síly a prostě se nedalo jinak, než se do nich malinko pustit. A zbytek už na pohodu.
Odpoledne se objednaly pizzy, zajelo se pro zásoby, a potom hurá koupat do tůňky místního Vražedného potoka (pokud to je od teploty vody, tak přídomek Vražedný sedí). Jak jsme zjistili s Vorlem, když se člověk zabalil do vrstvy listí na dně tůně, zas tak studená ta voda nebyla. Každopádně další z hřebů programu :)
Koupání v tůňce
Navečer přišly pivní - statečně jsem se probojoval až do finále, byť třetí exované pivo už do mě zas tolik nepadalo. Každopádně pak už se večer rozvíjel v pohodovém tempu zpěvu, konzultací o pěstování živého plotu a operace vidličkou.
Poslední etapou byl běh na mapě Lesního hospodářského plánu. Vzhledem k počtu naspaných hodin i jisté únavě jsem to spíš obklusnul. A celkově si tak vyběhl v mém prvním Piškot kapu pěkné 5. místo!
Díky Piškotovi i všem zúčastněným za parádní akci :)
