Po nevydařeném jaru jsem si potřeboval dát trochu pauzu. Během juniorského mistrovství a jeho příprav i výletu na sever, jsem si od běhání celkem odpočinul (ačkoli proběhnout jsem se byl i tak), takže už jsem se celkem těšil, až zase nazuju běžecké boty.
První týden byla katastrofa - hrozná vedra jen přidala k pocitu nemohoucnosti. Tepovka ve vysokých číslech a tempo hlemýždí, měl jsem toho vždycky plné zuby i když jsem byl jen na kratší proběhnutí.
Včera už se to naštěstí trochu prolomilo a já si konečně běhání zase celkem užíval. Ještě že tak!
Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Na podzim jsou pro mě jasným vrcholem družstva a pokud by to nevypadalo, že se mi podaří aspoň rozumně natrénovat na klasiku, tak jsem připraven ji i v případě nutnosti obětovat a jít víc do rychlosti. Ale ještě se uvidí, jestli se to moje běhání vyvine k lepšímu či horšímu.