JWOC 2013

Juniorské mistrovství se blíží mílovými kroky a poslední dva týdny v něm ležím doslova od rána do večera. Spadá pode mě obsazením malá sekce VIP a partneři, byť práce jsem měl stejně jako každý jiný vedoucí úseku celkem dost (od února už jsem sháněl nejrůznější partnery pro slevy pro účastníky a od května už jsem to převzal celé).

Dneska odpoledne už nás čeká oficiální zahájení, po kterém už přesun směr Radvanice. V pondělí už totiž vypukne i soutěžní část klasikou v nedalekém Odolově.

Okolí Černigova už žije orienťákem a všude procházejícími juniory v reprezentačních bundách (je jich ke čtyřem stům).

Počasí nám snad taky bude přát, tak věřím, že se vše povede :)

MČR krátká trať '13

Po pár týdnech se opět vyrazilo směr Jeseníky - tentokrát nás ale do obce Kunčice, kde Severka Šumperk pořádala letošní mistrovství ČR na krátké trati, čekala výrazně kratší cesta. A terén to měl být zajímavý. Byť popravdě jsem teda nevěděl, co v tom prudkém svahu plném kupek půjde postavit za krátkou trať.

Rád jsem se tak nechal překvapit. A stálo to za to. Než se vrhnu na můj výkon, tak bych rád vyjádřil díky těm, kteří losovali startovky, protože jsem snad poprvé za moji závodní kariéru v dospělých a juniorech nestartoval na mistrovství na krátké v semifinále mezi prvními. A že to bylo hlavně v závěru trati znát, když se vyšlapaly pořádné cestičky!

Mapa ze sobotní kvalifikace s mými GPS-postupy

A semifinále se mi příjemně povedlo. Fyzička prostě stojí za prd (už jsem objednaný k lékaři a doufám, že za tím bude jen kombinace zranění/lenost, abych se mohl v létě vrhnout do pořádného tréninku), ale za to mapa mi dělala radost. Dostal jsem se do příjemného tempa a kontroly přede mnou vyskakovaly jedna za druhou. Jen delší postup jsem asi mohl zvolit jinak - krom něj paráda.

Padlo na mě první postupové místo do C-finále, ačkoli ani A-finále letos nebylo propastně daleko (rozhodoval především běh a případné velké chyby). Ale byl jsem rád, protože mě aspoň čekala příjemné krátká trať - 4 kilometry a 100 metrů převýšení.

Finále už se mi zdaleka tolik nepovedlo. Po tom, co se mi při navlékání ponožek překroutily tejpy, jsem se dostal do nepříjemného časového skluzu. Takže jsem přišel přesně na svůj startovní čas. A už se to se mnou asi vezlo. Škoda - ale i tak jsem si krásný terén užil.

Mapa C-finále s mými GPS-postupy

Celkově druhé velmi povedené závody po sobě, paráda. Terén mě příjemně překvapil, stejně jako stavba. V sobotu jsem to sice komentoval, že mě to hrozně bavilo, ale zároveň se mi to nelíbilo. Teď bych to asi vzal zpět - samozřejmě by šlo třeba přesunout start výš, ale ani hustníky nebyly zadarmo při náběhu přes hranu.

Jediný komentář snad k mapě v okolí 13. kontroly - kamenná pole byly ve skutečnosti výrazné kamenné hráze. Z mapy jsem tedy nic takového nečekal a myslím si, že tohle místo by si zasloužilo jiné pojetí. Jinak jsem byl ale s mapou spokojený - kupky i hustníky mi seděly (díky za tréninkovou mapku, kde jsem mohl zjistit, jak malý rozdíl je někdy v tom, co se tady mapuje jako hustník a co jako podrost).

Áčka Mezholezy

Na uplynulý víkend už se konečně usmálo počasí a červnové závody byly takové, jak se patří. V kombinaci tím plzeňská áčka pořádaná v úžasných terénech v okolí obce Mezholezy jasně aspirovala na nejlepší závody jarní sezóny.

Moje výkony pokračovaly v tendenci posledních týdnů, takže suma sumárum velká bída. Nicméně v lese to stálo tak za to, že jsem se ani jednou nenudil. I když to pěkně bolelo.

Během sobotní klasiky jsem vypil krásných 14 kelímků vody. A přestože úplné vedro nebylo, byl jsem rád, že jsem na postupu na 8. kontrolu našel jednu cizí občerstvovačku, na kterou jsem si pak rád lehce zaběhl cestou na dvanáctku.

Mapa sobotní klasiky H21E s mými GPS-postupy

Jedinou velkou chybu jsem vysekl na 4. kontrolu, kde jsem přeběhl do jiného kamenného pole. Trochu jsem na patnáctce neodhadl vzdálenost a podcenil dohledávku. Zbytek už jsem ztratil na běhu.

Neděle už tak mapově povedená nebyla. Tentokrát jsem se zasekl na 3. kontrole (špatně přečtená mapa) a doběhl mě Panchy. S ním jsem pak byl až do 19. kontroly, kdy jsem zvolil horší postup (předtím jsem se asi dvakrát lepší volbou kousek před Panchyho dostal) a ještě se na něm hloupě zamotal do hustníku.

Mapa nedělní krátké trati H21E s mými GPS-postupy

Takže výkony nic moc, ale stejně jsem rád, že jsem tenhle víkend na západ republiky vyrazil. Závody terénem i organizací parádní. V sobotní klasice bych třeba zařadil pár středně dlouhých postupů, ale to je věc názoru - a jinak se mi obě eliťácké trati moc líbily.

Akáda Stráž nad Nežárkou

Trochu netradičně mě v průběhu týdne čekaly závody - vyrazil jsem na akademické mistrovství ČR, které se konalo s centrem ve Stráži nad Nežárkou. Byla to pro mě první akáda a musím říct, že stála za to.

Na middlu - foto: Zhaly

Možná kvůli složité dopravě na místo letos prý dorazilo nejméně lidí v historii. A to byla určitě škoda, protože oba závody, které byly na programu, se konaly v suprových terénech z MEDu 2011. Ostatně tehdy při nich byla i béčka, na kterých jsem taky běžel.

Nejluxusnější middlová část - foto: Zhaly

Začalo se úterním middlem a musím říct, že to pro mě bylo jedno velké utrpení. Udělal jsem pěknou hromadu chyb a navíc fyzicky jsem sotva zvládal běžet. Kdyby to nebyl tak pěkný terén, tak bych to snad i zabalil. Prostě bída...

Úterní middle s mými GPS-postupy

Odpoledne přijela Bára a my si to zamířili na ubytování do Stráže nad Nežárkou. Musím říct, že tohle středisko spadající pod UK, bylo skutečně luxusní. A večer se stříhly i krátké pivní štafety.

Na středeční klasiku jsem vyrazil celkem s respektem. Nakonec se mi ale běželo celkem slušně. Chyb jsem sice taky vyrobil celkem dost (hlavně v "middlové" pasáži ve 2/3 trati), ale ještě jsem to ustál a doběhl na pěkném pátém místě. A to jsem byl dokonce na 16. kontrole ještě na medaili. I tak ale spokojenost - sice jsem ke konci už ztrácel i fyzicky, ale pořád jsem celkem běžel.

Středeční klasika s mými GPS-postupy

Moc pěkné, škoda že jen tak komorní, závody! Celému týmu pořadatelů patří velký dík.

Finské juniorské nominačky

Jak jsem psal v minulém článku, v úterý a ve středu, jsem pomáhal pořádat nominační závody pro finské juniory na tratích, které si jen o pár dní dříve vyzkoušeli i čeští reprezentanti. A bylo to zajímavá akce.

Les v Pulčíně

Cesta mě nejprve zavedla do prostoru Pulčína na východ od Vizovic, kde se v moc pěkném terénu běžela krátká trať.

Middle juniorů

Potom následoval přesun ke Skřípovu, tedy do prostoru klasiky z mistrovství světa 2008, kde na juniory čekala pro změnu klasická trať.

Většina trati juniorské klasiky (pak už následoval jen krátký okruh po výměně mapy)

Počasí nám naštěstí celkem vyšlo, takže jsme při roznosu/sběru kontrol a startování závodníků ani moc nemokli. A dokonce se jednou zdálo, že už i trochu prosvítá slunce. Samozřejmě s teplotami okolo 12 stupňů žádná hitparáda.

Došlo i na páskování koridorů (a na middlu se běželo i se startovními čísly)

Komplet výsledky (CZE i FIN) a mapy najdete v tomto textu na repre webu. A na závěr díky Ko4kovi za nabídku se téhle akce zúčastnit, bylo to super.

P.S. Taky bylo fajn vidět kluky z Pyrintä - navíc Elias vyhrál middle a Aleksi zaběhl třetí čas na klasice. Když to půjde dobře i na pátečním sprintu v Turku, mohli by i oba dorazit v červenci do Hradce. Budu jim držet palce!

Finské nominačky na Pulčíně

V úterý a středu pomáhám na nominačkách finské juniorské reprezentace. Ty probíhají na úplně stejných tratích, na kterých o víkendu běželi naši junioři - což je celkem zajímavé porovnání.

Prostor dnešního nominačního závodu na krátké trati

Něco víc napíšu zítra, až dorazím zpět do Brna, ale tady je aspoň pár zajímavých obrázků z opravdu parádního prostoru u Pulčína, který leží východně od Vizovic. A kde se dnes běžel nominační závod na krátké trati.

Pulčínské skály

 Start

V prostoru Pulčína je řada dost pěkných kamenů

A najde se tu i malé skalní bludiště = paráda

Béčka u Bohdalce

Mezi celostátními závody a učením jsem si řekl, že si malinko zpravím závodní chuť na béčkách v (až překvapivě) rovinatých vysočinských terénech u Žďáru nad Sázavou. Bohužel pocity opět nepříliš veselé, protože to pořád nějak neběhá.

V sobotu se začalo klasikou. Rozběhl jsem se hodně zostra a ještě na deváté kontrole držel přes první chybu patnáctou pozici. Pak jsem však začal tuhnout a dělat další chybky. Jakési tempo jsem udržel až do cíle, ale už to mělo pomalu náběh na křeče. Takže rozhodně nic o čem by se dalo mluvit jako o slušném běhu.

Mapa ze soboty z mými GPS-postupy (jinak mapa alespoň porostově nebyla úplně OK - všimněte si třeba červené linky v polovině postupu na 26. kontrolu - tam už byl podle mapy čistý les, v realitě středně zelený hustník)

Ani neděle nebyla úplně podle představ. Začátek opět ještě relativně povedený, ale pak se mi podařilo vyseknout několik chyb v mých "oblíbených" žluto-zelených plochách. Navíc ke konci už to bylo fyzicky zase až na hranu.

Mapa z neděle s mými GPS-postupy

Přestože jsem oba dny udělal relativně dost chyb, je jasné, že to byla bída hlavně běžecky. Že jsem kvůli zraněním neměl ideální zimní přípravu, vím, ale až takové ztráty na běhu bych nečekal. Nedá se nic dělat, jarní sezónu už nějak doklepu a přes léto to zkusím trochu dohnat.

Co se týče samotných závodů, tak mám celkem smíšené pocity. Taková až domácká atmosféra, ale s miniaturními nečitelnými sobotními popisy, bez komentování (aspoň jednou za chvilku by bylo fajn aspoň trochu shrnout výsledky) a s nezajímavými tratěmi.

Bohdalec style aneb bahna jsme si užili pořádně

Tratě ve stylu "vezmu kružítko a nasekám třicet stejně dlouhých postupů" za moc nestojí ani v zajímavějších terénech, než byly ty u Bohdalce. V jejich případě to byla opravdu nuda. Nemluvě o obtížnosti middlových kontrol typu větvení vodoteče, po které už člověk sto metrů běží. Myslím, že šlo vymyslet mnohem víc i v daném terénu.

Naštěstí počasí vyšlo, tak to aspoň bylo (v mém případě trochu umučené) pěkné proběhnutí.