Klokan kros '10

Letošní Klokan kros stál po delší době opět za to. Z pátku na sobotu přišel sníh i do Hradce a teploty se konečně podívaly i pod nulu. Podmínky tak konečně už zimní...

Ke konci prvního okruhu - foto: Zuzka

Já jsem chtěl původně atakovat svůj loňský výkon - 41:58 na 11kilometrové trati, ale po sobotní mírné mi bylo jasné, že letos na to ani nebudou podmínky, ani forma. Začal jsem spíš opatrně (ačkoli jsem si na trati spíš říkal, jestli jsem to nepřepálil), v druhém z pěti okruhů mě ale začala bolet záda a měl jsem skoro chuť to zapíchnout. Nicméně dalo se to kousnout a okolo poloviny závodu to nakonec i přešlo. Jenže i když jsem předtím běžel pomaleji, moc sil jsem stejně nenašetřil, a třetí okruh byl pěkně protrápený. V půlce čtvrtého okruhu mě doběhl Zvíře, což mě trochu nakoplo, já ještě našel trochu té dodatečné vůle závodit a na závěr jsem přeci jen přidal, abych se nenechal přeběhnout.

A ke konci třetího... - foto: Zuzka

Čas z toho byl nakonec celkem slušný - 43:28 (tj. o 90 sekund pomaleji) - a zase jsem se trochu víc přiblížil nejlepším, byť tentokrát až z 8. místa. Tak zase za rok...

Výsledky s mezičasy

Jak jsem "běžel" kros

Konečně zase medaile (asi po roce :-D )
a asi pátá nebo šestá v mé rozsáhlé sbírce...

Dneska jsme se Zelím a Kamendou vyrazili na závod Brněnského běžeckého poháru do Jehnic. Závodníků se prý nakonec sešlo 800, v mužské, 10,2 km dlouhé trati, nás běželo 296. Na startu jsem se absolutně takticky postavil dozadu (na Kamendovu radu, že to všichni budou od začátku smažit), takže jsem první kopec vyšel skoro pěšky, než jsem se trochu propracoval dopředu. Kamenda už mezitím mizel kdesi za horizontem, Zelího, startujícího jednu řadu přede mnou, jsem předběhl či lépe řečeno předešel až v průběhu kopce.

Na druhou stranu mi fakt, že až skoro do poloviny závodu předbíhám každých dvacet metrů jednoho člověka, dodal trochu psychické energie. Běžecky to nebyl žádný zázrak, včera jsem sice vypustil velkou část úseků na střídačce, ale přesto nebyl úterní běh zrovna odpočinkový. Naštěstí jsem kousek před sebou neustále viděl Karla Fučíka a Danáče, kterých jsem s menším odstupem držel. Postupně se trochu začal přibližovat i Kamenda, který mi pak okolo poloviny závodu náhle zmizel (jak se ukázalo později, byl jedním ze dvou lidí, co to zabalili). Potom jsem ještě předběhl pár lidí (v závěru i Danáče, který ale včera zřejmě pošetřil ještě míň než já) a v závěru si dal na doběhu stahovačku Karla Fučíka, který mi ale o vteřinku odolal.

Celkově jsem tak byl na 19. místě se ztrátou 4:13, což beru za super výsledek. Pokud byste chtěli prohlédnout výsledky, tak mě hledejte pod jménem Jakub Kamenický, protože Kamendovi se podařila jeho sabotážní akce s výměnou čipů, takže místo diskvalifikace je 19. a Zelí místo 108. pozice diskvalifikovaný :-) Prostě bordel...

Zelího to celkem zmohlo (a to ani nevěděl, že ve výsledcích bude disk)

Resty z "loňska"

Tak konečně uzavřu mapové příspěvky z loňského roku - tedy loňského tréninkového roku. Jde o poslední výchoďák a mapku z "bojovky" letošního rozloučení. Na postupech z posledního výchoďáku je vidět, že jsem byl lehce unaven a už mi to tak nemyslelo :-) Zlatým hřebem je postup na 16. kontrolu aneb proč to jít skoro pod čarou po cestě, když si můžu přidat nějaké metry výškové i délkové...

Ortofoto, na kterém se běhala bojovka (někdy to bylo celkem záludné se v tom vyznat)

Mapa z výchoďáků s postupy

Podzimní soustředění

Tak rozloučení se sezónou bylo pěkně náročné. Nepamatuju si, že bych byl z nějakého podzimního soustředění takhle vyřízený. Na druhou stranu to ale stálo za to...

Na sobotní dopoledne byl naordinovaný přechod z Bílé Třemešné do Lázní Bělohrad. Počasí přálo, a tak to celkem příjemně uteklo. Cestou jsme nabrali nějakého chudáka psa, kterého se ne a ne zbavit - myslím, že tohle ale nebyl důvod, proč byl pojmenován jako Eliška :-D Na konci nám už lehce docházely síly (já jsem toho měl taky dost, zřejmě proto že jsem kus cesty fungoval jako šerpa - a nejen pro věci dotyčné osoby). Na odpolední fázi, takovou běhací bojovku od Káji, se nikomu moc nechtělo. Nakonec se to ale, myslím, líbilo snad každému. Jen by si ve městě měli opravit ukazatel k Raisovu muzeu, který mě nasměroval úplně na druhou stranu, než měl. Třetí sobotní fáze pak začala večeří a táhla se, zvlášť pro některé, až daleko za nedělní posun času o hodinu zpět.

Eliška a Eliška

Nedělní výchoďák pak měl jasný náběh na utrpení roku. Naštěstí něco sil mi ještě zůstalo a když nesloužila hlava, tak aspoň nohy běžet dokázaly. Od poloviny to sice nebylo zdaleka ono, ale nakonec jsem to vcelku se ctí doběhl.

Po doběhu posledního letošního závodu

P.S. Mapa a vlastní fotky budou až se vrátím z Brna, takže někdy během pátku.

P.P.S. Tady použité fotky jsem vybrakoval z rajčat Boba a Vorla (díky). Zvídavý čtenář tam odhalí další zajímavé fotografie ;-)