Do Vítkovic

Dneska vyrážím na poslední soustředění tohoto roku a zároveň i první toho následujícího - na běžky do Vítkovic (poblíž Horních Míseček). Sněhové podmínky nic moc, takže možná kus z toho bude v botaskách, ale uvidím až na místě. Jelikož se tu už pravděpodobně neobjevím (pokud tam nebude internet), tak Vám přeji vše nejlepší do nového roku. A v roce 2010 na tomto blogu opět na shledanou.

Piškotova Vánoční Cena

Včera dopoledne se uskutečnila tradiční slávistická Piškotova Vánoční Cena (které jsem se tedy účastnil poprvé :-D). Tentokrát to zřejmě nebyl jeden z těch nejtěžších ročníků, ale pár kontrol dalo zabrat - viz. mapka, na které byly jen cesty (ovšem ne asfaltky, takže najít něco v zástavbě opravdu nebylo moc jednoduché). Na kontrolách byly obrázky, ze kterých pak měl doběhnuvší závodník odvyprávět pohádku.

Odměnou za účast pak byl tenhle nádherný perníkový klokan (pro srovnání velikosti vedle tužka). Díky za super trénink celému pořadatelskému týmu vedenému Piškotem.

Pěkné Vánoce

Trošku opožděně přeji všem čtenářům tohoto blogu (stejně tak samozřejmě i těm, kteří jej nenavštěvují) pěkné Vánoce a pohodu v posledních dnech roku 2009. Důvod mého opožděného přání je takový, že jsem původně myslel, že napíšu o dnešních slávistickém vánočním tréninku, ale nějak jsem se k tomu během toho náročného celodenního ochutnávání cukroví (abych měl zásoby energie na běžky) nedostal. Tak snad zítra, protože to opravdu stálo za to.

Vánoční sprint

Tak opět pokračuji v letošní "bramborové" sérii - i na Vánočním sprintu jsem úspěšně obsadil 4. místo. Tentokrát jsem to ale spíš nečekal, protože jsem běžel jen tak lehce na pohodu a nijak zvlášt jsem se ani nerozcvičoval (jen tak, abych se v tom mraze zahřál a nepřivodili si třeba nějaké zranění). Proto je ztráta 1:29 na vítězného Sosáka docela slušná.

Mapa s mými postupy

Závod byl jako obvykle na Vánoční sprint dost dobrý. Tentokrát to bylo na relativně malém prostoru, takže jsem místy musel dávat dost pozor, abych běžel na dobrou kontrolu. Chyb jsem moc neudělal (jen nějaké drobnější) a ztrácel jsem tak spíš postupně po pár vteřinách na kontrolu. Většinu mezičasů jsem běhal okolo 3.-5. místa (vyhrál jsem jen na sběrku). Co mě překvapilo, bylo to, že jsem nijak výrazně neztratil na 7. kontrolu, kde mi postup z druhé strany přijde výrazně rychlejší (zvlášť když jsem pak obíhal ten poslední hustníček). Pár vteřin (9 od Sosáka a neuvěřitelných 32s od Kolíka :-D ) jsem dostal i na 12 - tam by ta horní varianta taky mohla být rychlejší, ale stejně tak jsem mohl dostat jen na čistém běhu. Jen pro zajímavost jsem dle GPS naběhl skoro 4,3km (2,9km bylo změřeno po čarách) - čas tedy 17:24.

Celkově tedy spokojenost - zaběhl jsem celkem bez chyb, bráchu jsem porazil o minutu (ten ale skončil 6., což je hodně dobré) a běžecky to také celkem šlo.

2. cyklus vrcholí

Příští týden už se dostávám do posledního týdne letošního 2. tréninkového cyklu. Běhání zatím v pohodě - včera jsem si konečně dal i první (neoficiální, samozřejmě) půlmaraton - nakonec z té vytrvalosti vylezlo necelých 22 kilometrů.

Dneska pak byl v Hradci už tradiční Vánoční sprint. Běželo se mi celkem dobře, chyby jsem spíš nedělal a popisy zmačkal po třech kontrolách, protože nebyly potřeba. Takže jsem dostal asi na dvou postupových chybách a zbytek předpokládám na běhu. Výsledky ještě nejsou, takže nevím, jak jsem dopadl, napíšu o tom tedy podrobněji až zítra. Mimochodem to byl dost pěkný závod - dokonce ani moc nevadilo těch cca -10 stupňů a sníh. Jen po doběhu mě pak pěkně bolestivě rozmrzaly ruce...

P.S. Také už mám nový sporttester (s GPS), Polar RS300, o tom podrobněji taky až v budoucnu, až ho trochu otestuji. Zatím ale vládne vrcholná spokojenost.

Jak jsem se klouzal v Brně

Když už jsem tak psal v souvislosti s fotkou z Verandy o klouzání se, vzpomněl jsem si na svůj dnešní trénink v Brně. Jen na úvod - je tu teď pěkně pod nulou a už tu nějakou dobu nepršelo. Minulá věta má jednoduchý důvod, proč je v tomhle textu obsažena - nějak mě nenapadlo, že bych mohl potkat nějaký led. No ale osud tomu chtěl a narazil jsem zřejmě na největší ledovou plotnu v Brně (když nepočítám kluziště) v krásném seběhu, kde jsem si ještě trochu zrychlil, abych protáhl cyklistu, kterého jsem chvíli předtím do kopce předběhl.

Bohužel po téhle ulici, jak jsem se přesvědčil v minulých týdnech, kdy pokaždé pršelo, často doslova teče potok. No a tak byl kus vozovky souvislou ledovou plochou. Samozřejmě jsem si toho nevšiml a už jsem jel. Naštěstí je tam sklon svahu svahu takový - rozumějte tak prudký - že jsem dřív spadl na zadek, než na loket (ačkoli i tak jsem si ho pěkně namlátil). Naneštěstí, protože tam je sklon svahu takový, jsem jel pořád dál a zastavil jsem se po dobrých deseti metrech. No vcelku adrenalin :-D Takže kdyby se chtěl někdo klouzat, tak doporučuji ulici Vinohrady (směrem od Bohunic těsně za vrcholem). Když se to nebudete snažit zoufale zabrzdit, tak se projedete určitě ještě o dost víc...

Fotka z Verandy

Tak přeci jen mě fotografové na Malé ceně Velké Verandy vyfotili. Sice jim to trvalo týden, než to bylo na netu, ale přeci jen jsem se tak nakonec našel. Bylo to zrovna v jednom z drsnějším seběhů, takže styl nic moc (aspoň se mám na co vymluvit), musel jsem držet stabilitu, abych se tam nenatáhl.

Zdroj: Stránky závodu

Mapový výběh na Bíře/Dubince

Ještě krátce k poslednímu mapovému tréninku (jak tak o tom přemýšlím, tak opravdu poslednímu oddílovému mapovému tréninku v tomto roce, kterého se účastním; jinak mě čeká ještě hradubická liga kousek od baráku). Vzhledem k tomu, že ráno trochu nasněžilo, tak se mi na něj moc nechtělo - nakonec jsem se ale přesvědčil a navíc se na něj začal i trochu těšit, protože jsem si uvědomil, že bych mohl konečně otestovat ty neoprenové ponožky, co jsem si pořídil právě na běhání ve sněhu už na jaře na Tiomile a dosud jsem je neměl na nohou.

Nakonec se ukázaly jako úplně skvělé. Ze začátku jsem se samozřejmě snažil běhat co nejvíce mokrým terénem (ale zase rozumně, abych si nenamočil ty části oblečení, které jsem neoprenové neměl, což byla naprostá většina :-D ). Ale ono ani nebylo moc příležitostí (asi žádná) pro brodění nějakého potoka, takže to vše zůstalo jen na mokré trávě. No, nebýt toho, že když jsem pak vytáhl ponožky po tréninku z batohu a byly hrozně mokré, ani bych nevěřil, že bych se výrazně namočil. Rozhodně tedy doporučuji nějaké pořídit.

Mapa s mými postupy (linii jsem docela držel)

Jinak co se týče mapy, tak to byla celkem pohoda. Pár chybek jsem vyrobil, ale jinak to bylo celkem slušné proběhnutí, jen ke konci už jsem začal mít docela slušný hlad a přestalo mě to díky tomu tak trochu bavit. Příště si s sebou už něco budu muset vzít, protože necelých 100 minut už je necelých 100 minut a to už něco takového skoro vyžaduje.

Týden vytrvalosti

Tenhle týden jsem si opravdu slušně zaběhal - celkem 3x jsem se dostal k 90 minutám běhu (85', 99' a 95'), takové časy si ve své tréninkové kariéře v prosinci nepamatuji (myšleno jako třikrát do týdne). A to je teprve druhý cyklus, v těch následujících to bude ještě lepší, očekávám rekordy :-D Dobrá zpráva ale je, že to snáším v pohodě, únava je v mezích a tréninková morálka ještě stále dost vysoká.

Dneska jsme měli další běh v terénu s mapou na Bíře/Dubince. Opět to stálo za to. Nějaké podrobnější info přinesu až zítra (mapa s postupy a krátký komentář).

P.S. Vypadá to, že na Malé ceně Velké Verandy jsem tentokrát fotografům úspěšně unikl a nejsem nikde zvěčněn - možná škoda, možná dobře...

Veranda a sobota

Tak je za mnou další Malá cena Velké Verandy. Dnešní závod byl vcelku drsnější, jelikož v minulých dnech na místě pršelo, takže se nějakých těch 50 minut po startu (kdy jsem běžel já) trať už docela rozběhala. Hlavně v sebězích jsem si dával docela pozor, abych si nepřivodil nějaké zbytečné zranění. Jinak do kopců jsem se snažil, co to šlo, a nebýt toho, že mi na závěrečné rovinaté pasáži začalo být trochu špatně od žaludku (takže jsem musel zvolnit), už bych určitě ten prokletý osobák pokořil. Tentokrát to nevyšlo o 6 vteřin, tak aspoň, že oproti loňskému roku jsem se zlepšil o 38s.

Celkově jsem tak skončil na 12. místě mezi muži a asi 14. celkově, takže celkem spokojenost. Příště už půjdu na to pokoření osobáku (což mi připomnělo ještě jednu výmluvu, proč jsem ho nedal - neměl jsem totiž hodinky, které jsem si šikovně zapomněl v Brně, takže jsem se nemohl koukat, jak na tom jsem). Tak za rok uvidíme - ještě jsem celkem zvědavý, jestli mě zase vyfotili na trati, tak snad tam zrovna nebudu mít moc útrpný pohled :-D

Teď ještě krátce k sobotnímu tréninku, který postavil Eda a opravdu si s ním vyhrál. Jak je vidno z postupů, pár chybek jsem vyrobil (nejlepší byl onen vývrat - nahoře uprostřed - u chatové osady, kde jsem se nějak zamyslel nad tím, jak se krásně běží po cestičce, co tam byla, a přeběhl ho minimálně o 100 metrů). Takže tady je (Edou ochuzená) mapa:

Mapa s postupy

Náročný týden

Tenhle týden byl pro mě zatím docela náročný. Krom mnoha jiných věcí se mi v úterý podařilo lehce onemocnět. Naštěstí jsem to dokázal ukočírovat a v pátek už jsem zase vyrazil do tělocvičny. Dneska po částečně probdělé noci jsem se dokonce vykopal z postele a vyrazil na desátou na Biřičku proběhnout se na necelých 80 minut (mapu s postupy dodám dneska nebo v nejbližších dnech). A vcelku pohoda, pár dní bez tréninku na mě nezanechalo velké následky, což se přesněji uvidí až zítra, kdy mě čeká další závod Hradubické ligy - brutálně kopcovitá Malá cena Velké Verandy...