Za chvilku domů

Tak po dnešních brutálnějších trénincích mě zítra čekají poslední dva, a pak nedělní (celodenní) cesta do Čech. Doma se ale úplně neohřeju a o pár dní později budu pokračovat do 5denní Bohemii, kde jsem se přihlásil do H21A, takže to bude další slušný záhul...

Sever ve fotkách

Tady je takový krátký výběr těch (asi) nejlepších fotek míst, které jsme zatím na severu navštívili:

Maják u přístavu v Dánsku (trajekt Dánsko-Norsko)

Centrum Kristiansandu (jižní Norsko)

Foto z nejjižnějšího bodu Norska

Foto z nejjižnějšího bodu Norska

Další foto z nejjižnějšího bodu Norska

Ještě jedno foto z nejjižnějšího bodu Norska

Blížící se bouře při přejezdu trajektem z Norska do Dánska

Duny na dánském pobřeží

Pláž poblíž dánských dun

Zoo v Aalborgu (foto přes plot)

Centrum Aalborgu

Pozdravy z Dánska

Zdravím všechny čtenáře mého blogu!

Konečně se podařilo rozjet bezdrátovou síť a mě se (s pomocí) připojit. Vzhledem k tomu, že mi dochází baterka, nebudu se teď moc rozepisovat a nahrávat obrázky. Prostě a jednoduše, je to tu super. Sice dost náročné, ale tréninky stojí za to. Terény jsou někdy dost drsné (třeba včera i nějaké ty kopřivy - toho bych se v cizině skoro nenadál... - v Norsku zase docela slušné bažinky).

Jinak tu je docela dost dobré počasí - krom jednoho krupobití při jednom z drsnějších tréninků v bažinách Norska a posledním tréninkovém dni v Norsku, který propršel celý - je tu vcelku jasno až zataženo s teplotou okolo 20 stupňů, což je pro běhání přímo ideální.

Toť zatím vše...

Do Norska (a Dánska)

Dneska odjíždím na soustředění do jižního Norska a severního Dánska. Čeká mě tam necelých 15 tréninků v dost zajímavých terénech i spousta dalších věcí. Z ciziny se pak vracím až 2. srpna. Uvidím, jak bude přát wi-fi (pokud někde narazím na signál), protože když už mám konečně notebook s wi-fi, tak můžu přidávat nějaké články i ze zahraničí - tak uvidíme, jaké budu mít štěstí na signál...

Je to v pohodě

Tak se mi zase úspěšně podařilo rozběhat. Ještě to není žádná velká sláva, ale aspoň už při mírné intenzitě neběhám na 180 tepů/minuta. Už můžu zařadit i nějakou střídačku, takže to zase začíná být pohoda. Navíc mě nic moc extrémně nebolí, takže teď můžu konečně bojovat jen s únavou, což je mnohem příjemnější než zatínat zuby při nějaké jiné bolesti...

To je mírná intenzita?

Dneska jsem vyrazil na hoďku běhat. Původně jsem plánoval zařadit i nějakou střední intenzitu, ale už když mi po 10 minutách (opravdu) mírného tempa vystoupala tepovka nad 80% maximálky, rozhodl jsem se je vynechat. Jenže bylo pořád hůř, místy jsem to dotáhl i hodně nad 90%. To už jsem hodně dlouho nezažil...
Po té hodině běhu jsem se domů sotva plazil s průměrem nějakých 85% tepovky. Tak tomu tedy říkám trénink v mírné intenzitě.

P.S. Teď když jedu na pár dní na chatu, tak se mi skoro ježí vlasy hrůzou, kam až se tepově dostanu, když ještě k tomu přejdu z hradecké (skoro)roviny do kopců. No snad to přejde a budu v pohodě.

Trénink, trénink, trénink...

Tedy ne že bych jel v jednom kuse a protočil tři fáze denně (to ani zdaleka), ale nějak tak si připadám Ono samozřejmě 12 dní neběhání je dost cítit, ale tomu se nešlo vyhnout. Sice mě teď bolí všechno možné (i nemožné), ale to je spíš z odvyklého pohybu tímto stylem (rozuměj během), než kvůli namožení jako při jarní sezóně. Věřím, že se stihnu za těch cca 10 dní, co mě čekají do odjezdu do Norska, ještě dobře rozběhat...

Žhnoucí vrchy pálavské etc. - část II

Protože se to špatně upravuje, rozdělil jsem fotočlánek na dvě části a přidal je v obráceném pořadí, takže začněte o příspěvek níže (nějak jsem tu bohužel neobjevil možnost prohodit pořadí článků) ...

Po těch 25-30 km (a nespočetných metrech převýšení) v nohou jsem byl rád, že Pálava už mizí z dohledu...

... pak jsem si ještě nenechal ujít Lednicko-valtický areál, který mě ale zas tak neuchvátil ...

... nicméně ptactvu se tu zase hodně líbilo ...

... a ani o slunečnice tu nebyla nouze (konečně něco jiného než vinice!) ...

... zámek v Lednici ale rozhodně špatně nevypadal ...

... a mysleli tu i na návštěvníky z muslimských zemí ...

... a poté, co jsem se vyšplhal na minaret, tak byli všichni proti mě takhle maličcí ...

... směrem dolů se mi už ale pěkně točila hlava.

KONEC

Žhnoucí vrchy pálavské etc. - část I

O tom, jak jsem se měl v té výhni na jihu Moravy, se snad ani nechci rozepisovat. Objel (obešel) jsem všechno, co jsem chtěl a zase se z té sauny rád vrátil na východ Čech, kde všichni žehrali na to, jaké je hrozné počasí, ale já se cítil jak na začátku jara.

Proto jsem se rozhodl že místo sáhodlouhého článku, který se čte v tomhle vedru jen s maximálním úsilím, shrnu ty nejzajímavější okamžiky a postřehy přes výsledky objektivu mého foťáku, který se zavařil zřejmě ještě víc než já (na těch 600 fotek, co mám před promazáním...).

Nebyla by to Morava, kdyby tu nebyla spousta vinic...

... taky nechybělo množství zvířeny (zejména ptactva), protože tady je chráněno kde co ...

... výstup na jeden z kopců Pálavy bylo hotové Slovinsko ...

... a to včetně pražícího slunka - a přestože jsem "chtěl" v sílícím vedru neustále pochodovat, musel jsem občas zastavit, abych vyfotil některých z krásných výhledů - třeba na svůj stín ...

... ono ale většinou ani o moc víc fotit nešlo, viditelnost nebyla zas tak dobrá ...

... ovšem "skalky" tu měly pěkné ...

... slunce ale zalezlo až na konci mé cesty ...

... což jsem nemohl než náležitě ocenit.

Zpátky k tréninku

No tak už jsem zase zpátky doma. Dneska jsem byl navíc poprvé po delší době běhat a pomalu se začnu vracet k pořádnému tréninku. První proběhnutí teda nic moc, ale čekal jsem to po dvou týdnech skoro horší... Aspoň je vidět, že jsem se úplně neflákal.