pondělí 18. května 2009

Jak jsem "zaplakal" na áčkách

No, moje výsledky na prvních letošních áčkách nelze označit jinak než jako tristní - 12. a 19. místo mě tedy zdaleka neuspokojují. Na následujících řádkách se však pokusím i najít nějaká pozitiva mých výkonů, tak uvidíme...
Vzhledem k tomu, co jsem kde všude slyšel o terénech těchto závodů, tak jsem se na ně hrozně těšil. Už ze staré mapy bylo jasné, že klasika zřejmě nebude nic moc, ale middle by mohl být super. První se potvrdilo a druhé, bohužel, moc ne.

Počasí a volba shromaždiště pořadatelům vyšly - jen kofoly nebylo dost...

Jelikož jsem si už totálně odrovnal staré orientky, musel jsem si koupit nové a hned v nich i vyrazit do lesa - to byla ale první chyba - poprvé po dlouhých letech se mi z bot udělaly puchýře, takže od půlky klasiky se z běhu stal spíš očistec. Naštěstí mě do toho nezačal bolet přitahovač stehna, co už mě asi měsíc trápí (respektive jsem ho cítil jen malinko v závěru), tak se snad blýská na lepší časy. Hlavně ze začátku jsem tak běžel poměrně slušným tempem (takže rychlost by byla). Bohužel jsem párkrát nezvolil úplně ideální postupy (zejména 3 a závěr 9. kontroly), ale to nebylo nic, s čím bych se nevyrovnal. Jenže pak přišla osudová desítka, kde jsem těsně před dohledávkou potkal jakousi paseku zarostlou malými smrčky, která ale v mapě byla jako normální hustník - fajn, řekl jsem si, odklonil jsem se a jsem o kus dál - omyl, byl jsem dobře, jen mapař byla zřejmě špatně, takže +3 minutky (a propad z 8. místa na 15.). Jenže další kontrola a další rozdíly v mapě (další paseka ve světle zeleném hustníku - tentokrát bez jakýchkoli stromků a s cestičkou) - to už jsem si akorát srovnal směr a vybodnul se na jakékoli mapování. Pak už to docela šlo, jen na 13. kontrolu jsem přeběhl odbočku (v té chvíli jsem hodně cítil paty a říkal si, že tak daleko být nemůžu, ale byl jsem) a místo pěkného postupu vytvořil prapodivný paskvil. 6 minut jen z větších chyb, to není moc super (a polovina jsem z toho bohužel moje vlastní hlouposti)...

Mapa klasiky, která byla klasikou opravdu jen v úvozovkách (oběť terénu pro middle, který ale za až takovou oběť nestál)

Neděle byla šance jak napravit reputaci. Bylo jasné, že to bude těžké. Jenže zasáhl osud a já, přestože jsem šel tentokrát maximálně pomalu a opatrně, jsem nechal přes dvě minuty už na jedničce. A přitom to bylo tak jasné - nahoře na svahu jsem si zkontroloval směr kam běžím, proběhl hustníkem, jenže kontrola nikde. Prostě jsem ji neviděl - a přitom od zdola krásně svítila, jen já ji snad třikrát přehlédl. Nechápu. No a pak už to snad nemá ani cenu popisovat, protože tenhle den mi to vůbec nesedlo. Snad jen zbývá vzpomenout na zřejmě špatně postavenou (nebo zmapovanou) 6. kontrolu a podivnou 17., která sice svítila, ale směrově taky nebyla OK. Jediné co už mě pak ke konci motivovalo byl souboj s mým oddílovým kolegou Shabym, který sice pro mě dopadl úspěšně, ale rozhodně mě (a určitě ani jeho) nepotěšil.

Mapa middlu - a moje závodní noční můra

No co závěrem? Mapa byla špatná (i po formální stránce - viz. chybějí ohraničení rybníka, nepovolené kombinace značek, využití více pomocných vrstevnic než je povoleno, podivné neuzavřené vrstevnicové útvary - tím nemyslím přerušení kvůli jiným značkám atd.), ale zase jsem si to prohrál sám. No tak aspoň, že mi to běhá (až na ty puchýře, to ale doléčím), takže teď už jen na nominačky doladit mapu a trochu i tu psychiku.

Žádné komentáře: