úterý 15. října 2019

JmL Březina

Po sedmi letech částečný návrat na místo činu (MČR štafet a družstev 2012), to byl oblastní žebříček Jihomoravské ligy. A taky můj poslední závod v třetí desetiletce :) Zaběhl jsem pěkné třetí místo se ztrátou 1:14, což na middle u mě vůbec není špatné. Závod to byl hodně rychlý (průměr 5:59 na km vzdušnou čarou). Většinu ztráty jsem nabral hned na prvních třech kontrolách, spíše na opatrnosti a pomalejším běhu než na chybách. Celkově rozhodně spokojenost!

Trať H21C s mými postupy

Tím je asi moje letošní závodní sezóna uzavřena a přichází pauza. Věřím, že se mi do konce roku zároveň podaří uzavřít náročnější pracovní období a od toho nového se zase vrhnu do tréninku. Letošní sezóna ukázala, že hlavní je být zdravotně v pořádku a udržet pravidelnost.

pondělí 7. října 2019

MČR štafet a družstev '19

Klubový vrchol sezóny je za mnou. A opět to byl parádní zážitek, navíc v moc hezkých terénech Tisu u Blatna. Po oba dny jsem rozbíhal naše áčkové týmy a byť se našlo dost (malých) mapových zaváhání, posilněn zkušenostmi z podzimních štafet, jsem svou roli celkem ustál. Je jasné, že z mojí strany je další posun výsledkovou listinou možný jedině tím, že pořádně natrénuji. Když si ale vezmu, že ještě na jaře to bylo takové všelijaké, tak rozhodně vidím pěkný pokrok i s relativně mírným tréninkem.

Na doběhu sobotních štafet - foto: Tomáš Bubela

Ale k samotným závodům. Cílem pro sobotní štafety bylo běžet stabilní výkon a totálně se neutavit na neděli. Chvilku mi trvalo, než jsem se dostal do mapy (tempo na prvním úseku bylo hodně rychlé), ale pak jsem šel až na mapová zaváhání od zhruba šesté kontroly celkem ofenzivně. Ono v takto rychlém lese ani nic moc jiného nezbývalo. Předával jsem na 19. místě, ovšem s více než osmi minutami ztráty na vedoucí tým. Nakonec jsme uválčili 23. místo, což byl výsledek tak nějak odpovídající celé naší sezóně.

 Mapa 1. úseku družstev s mými postupy

V neděli už mi závod sedl mnohem víc. Na druhou stranu, v nohách už asi byla nějaká ta únava. A tak jsem na dlouhém postupu na jedničku celkem vlál za ostatními. Naštěstí jsem se neutavil úplně a relativně rychle se dostal do mapy. Tentokrát jsem sbíral opravdu jen drobné chybky (největší snad byla málem vynechaná sběrka po pytlíku odběhnutém totálně na hraně) a ačkoli z toho bylo 20. místo, tak ztráta tentokrát jen pět a půl minuty. S tím, že čas jsem měl skoro stejný jako předchozí den. Myslím, že rozběhnuto jsme měli podle našich představ a po super výkonech to nakonec stačilo na 11. místo, byť desítka nebyla daleko.

Mapa 1. úseku družstev DH21 s mými postupy

Jsem rád, že se mi podařilo na vrchol poladit formu. Alespoň v rámci toho, na co mám nyní naběháno. Další viróza, která na mě sedla v pátek, se naštěstí dala kousnout. Stejně jako bolístky tu a tam po těle, kterému se asi nelíbila tréninková zátěž. Teď mám v plánu trochu vydechnout. Vypadá to ještě na jeden nebo dva oblasťáky, ale jinak trénink trochu umírním. Nějaký odpočinek se bude hodit než přijde zimní příprava. Která věřím po delší době proběhne zase ve zdraví :)

Na startu nedělních družstev - foto: Kade

středa 2. října 2019

Víkendovka SHK Vysočina

V rámci přípravy na vrchol sezony v podobě mistrovství štafet a družstev jsme si s částí skupiny dospělých dali uplynulou sobotu minisoustředění na Vysočině. Akci jsme zahájili účastí na krátké trati Ligy Vysočiny u Žďáru nad Sázavou. Tratě byly řekněme běžecké, ale vrstevnicově snad trochu relevantní k blížícímu se mistrovství (kameny na mapě byly celkově asi dva). A dost se nás dařilo (první tři místa v D21C, první a třetí v H21C). A to i mě - běžel jsem bez větších chyb a zaváhání a stačilo to právě na pěkné třetí místo se ztrátou rovných dvou minut na vítězného Edu.

Trať H21C s mými postupy

Přes oběd ve Žďáře jsme se přesunuli do Toulovcových Maštalí, kde následovala v jižní části prostoru už docela relevantní příprava. Před ní jsme ještě motivačně sledovali (na mobilu) finále knock-out sprintu na SP ve Švýcarsku - a s už dřívějším stmíváním jsme to pak měli celkem na hraně, abychom zvládli sem-tamy, které pro nás nachystal Vojta. Tentokrát už jsem nějaké mapové chybky vyrobil (a fyzicky už jsem taky cítil únavu), ale snad jsem se z nich i poučil a o víkendu to na mistrovství zúročím :)

pátek 20. září 2019

Trojkombinace Český Dub

O uplynulém víkendu proběhla moje nejoblíbenější kombinace závodů - štafety a sprint. Tentokrát se běželo v Jizerských horách, a jak už je mým špatným zvykem, v Jizerkách mi to moc nejde.

Po docela dlouhé době jsem si dvakrát zaběhl první úsek (naší první štafety). S rozbíháním mám celkem velké zkušenosti z mých prvních let v dospělých, ale uplynulé závody mě přesvědčily, že bez pořádného tréninku to zdaleka není ono. Sobota ještě celkem šla, ale v neděli jsem se hrozně plácal vzadu. Na druhou stranu, už jsem skoro zapomněl, jaká to je na prvním úseku zábava. Za to brzké ranní vstávání to stojí :)

Z trojice závodů jsem si užil ten, který jsem paradoxně asi nejvíc zkazil - sobotní dopolední štafety v Kořenově (i když sprint jim z hlediska chyb zdatně konkuroval). Farstování na trati mě vyloženě bavilo, ačkoli jsem na něj osobně dojel hned na páté kontrole, kterou jsem vesele minul. To by asi ještě nebylo tak zlé, kdybych se nezamotal v podivném hustníku na 11. kontrole. V lese nechat 7-8 minut na třech kontrolách (postup na 14. kontrolu jiným hustníkem byl taky špatný nápad) na štafetách zrovna za rámeček není.

 Sobotní mapa s mými postupy

V lese - foto: Tomáš Bubela

Na odpolední sprint v Českém Dubu jsem vybíhal v takovém podivném rozpoložení. Po dopoledni jsem byl celkem zatuhlý a ani mapově jsem se do závodu nedostal. Roli v tom asi hrálo i to, že trať byla v podstatě sledem krátkých postupů v docela křivolakých uličkách (na mapě s jejíž čitelností jsem docela bojoval), což prostě neumím běhat. Zvlášť, když se všude valí davy lidí. Podle mezičasů jsem ale tak hrozně neběhal, v podstatě jsem se odpálil na zbytečných chybách (postup na 8. kontrolu, přeběhnutí 11. kontroly). Tentokrát mě to teda vůbec nebavilo a byl jsem rád zpátky v cíli.

Trať sprintu H21A s mými postupy

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Na trati sprintu - foto: Kade

Z neděle jsem měl celkem respekt - 8,5 kilometru a k tomu skoro 400 metrů převýšení. To na štafetách není zrovna obvyklá porce. Nakonec jsem byl v lese 63 minut a i vítězná štafeta byla hodně mimo předepsané časy (prostě zbytečně dlouhé). Les to byl oproti Kořenovu dost běhatelný a podstatně méně zajímavý. Po sobotě už jsem toho měl docela dost a dlouho mi trvalo, než jsem se trochu rozběhl. I teď jsem nějaké chyby vysekl (špatně přečtená mapa na 4. kontrolu, postup na 19. kontrolu), ale jinak jsem hlavně ztratil na běhu.

Na startu (fotografie zkresluje, byl to kopec dolů jako blázen) - foto: Tomáš Bubela

Mapa H21 s mými postupy

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

Při stoupání na konec v závěrečném pytlíku - foto: Wiktor

V lese - foto: Tomáš Bubela

Celkově s víkendem určitě spokojený nejsem. Pozitivem aspoň zůstává, že mi to v lese relativně táhne (relativně k tomu, jak posledních několik let běhám). Není to zázrak, ale aspoň je tam nějaký základ :)

středa 11. září 2019

ŽBČ východ: Choceň

Jak jsem zmiňoval v článku o Ceně východních Čech, moje výkony na vícedenních měly celkem stoupající tendenci. O to víc jsem se těšil na "větší" závody, kterými pro mě byla béčka v Chocni. Zbývalo se oklepat z bolavého břicha (jak rychle přišlo, tak odešlo) a trochu si odpočinout; jinak jsem asi přes léto odtrénoval, co jsem mohl. Drobnou radost mi před startem udělal i posun na 170. místo v rankingu - tak snad další MČR na krátké už to budu mít v klidu a bez nutnosti žádat o divokou kartu :)

Sobotní klasika měla okolo 15 kilometrů, což je vzdálenost, kterou už jsem zase nějaký ten pátek neodzávodil. Takže ze začátku jsem měl trochu respekt a do lesa vyběhl spíš zadrženě. Bohužel jsem do toho vyrobil i pár drobných chybek (3., 4. a 8. kontrola), takže start moc ideální nebyl. Někdy okolo třetiny trati jsem ale naznal, že nohy celkem drží, a tak jsem zařadil o něco vyšší rychlostní stupeň. V následných čtyřiceti minutách závodu jsem i s malými myškami ztratil nějaké dvě až tři minuty na nejlepší, což je super. Pak bohužel došlo při postupu na 22. kontrolu k únavě materiálu a rozvázala se mi bota. Bohužel v tom mokru se mi ji už ani na několik pokusů nepodařilo zavázat. Naštěstí už do cíle moc nezbývalo a botu už mám tak utaženou z předchozích závodů, že mi s trochou opatrnosti na noze celkem držela. Horší byla únava mozkového materiálu, kdy jsem se na 27. kontrolu vydal přes trojkový hustník. No, byl fakt trojkový :)

Mapa trati H21B s mými postupy

Nakonec to stačilo na 10. místo se ztrátou necelých 9 minut (můj čas necelých 107 minut). Po doběhu (trochu vyklusnutém, protože křeče přeci jen nastoupily - v posledních dvaceti metrech :D) jsem byl na sebe hodně naštvaný. Ale zpětně to vidím jako fajn výkon. Na klasiku úplně natrénováno nemám, ale výsledek je i s tou rezervou, kterou jsem v lese měl, docela pěkný.

Když jsem si sobotu srovnal v hlavě, byl jsem zvědavý, jak to půjde v neděli. Middle není moje hobby a asi už nikdy nebude. Jakmile nastoupí kratší postupy za sebou, tak mám prostě problémy uhlídat mapu. Až na pár drobností (4. kontrola) se mi to ale tentokrát podařilo celkem ustát. Zvláštní radost mám z pasáže od postupy na 18. kontrolu do cíle. Možná mě trochu povzbudil doběhnutý Tom Souček a zároveň byl závěr spíš na hrubou sílu, kterou už teď mám zase trochu v nohách. Každopádně na všech těchto šesti mezičasech jsem byl nejhůř šestý a oběhl ji nejrychleji ze závodního pole. Celkově to stačilo na pěkné 5. místo se ztrátou něco přes tři minuty.

Mapa H21B s mými postupy

Výkony to rozhodně nejsou špičkové, ale mám z nich radost. Mapa je sice hodně nejistá, ale běžecky jsem na tom rozhodně nejlépe za poslední minimálně dva roky. Uvidíme, jak to otestuje víkendová trojkombinace v Jizerkách, mém asi nejméně oblíbeném českém terénu (prostě v něm neumím :) ).

středa 4. září 2019

Cena východních Čech '19

Letošní Cena východních Čech je za mnou a celkově ji hodnotím jako dobrý start před podzimní sezónou. První etapa byla taková neohrabaná, úplně se mi nedařilo sladit rychlost běhu s mapou - výsledkem toho byly drobné i větší chyby. Ke konci mi navíc nesedlo vedro, které v pátek odpoledne panovalo a uvařil jsem se i fyzicky. Začátek tedy nic moc.

První etapa H21A s mými postupy 

Do druhé etapy jsem vyrazil víc kontrolovaně, abych fyzicky vydržel 12kilometrovou trať a hlavně abych si vše pohlídal mapově. Výsledek tak byl o kus lepší než v pátek. Ztráta na vítěze byla skoro stejná i přes skoro dvojnásobnou délku. Tentokrát to bylo jednoznačně na běhu, ale tam vím, že mám rezervy a navíc jsem měl v posledních týdnech i slušný tréninkový zápřah, takže jsem i celkem unavený.

Druhá etapa H21A s mými postupy

Moje výkony měly vzestupnou tendenci, jak už to před sezónou obvykle bývá. Prostě se potřebuji rozběhat v závodní rychlosti. Bohužel se na mě po druhé etapě přihnala nějaká střevní viróza, a tak jsem se v sobotu vyspal tak napůl - nemluvě o tom, že jsem ani nevěděl, jestli vůbec do závodu vyrazím. Nakonec to ale nebylo tak zlé, takže krom začátku s bolavým břichem jsem bojoval hlavně s tuhýma nohama. Mapově už to bylo mnohem lepší, byť samozřejmě prostor pro zlepšení pořád je.

Třetí etapa H21A s mými postupy

Celkově moje vzestupné výkony stačily na 4. místo v kategorii H21A. Pravda, ztráta byla pořádná a je co zlepšovat, ale velká bedna se taky počítá. Uvidíme, jak si vše sedne teď o víkendu na choceňských béčkách. Viróza jak rychle přišla, tak odešla, tak snad to bude zase o kus lepší.

Velká bedna v H21A - foto: LPU

pondělí 26. srpna 2019

Srpnový trénink

Srpen utekl skoro jako voda. To ale neznamená, že bych se flákal. Naopak, myslím, že to byl jeden z nejlepších tréninkových měsíců za poslední dobu. Příprava to byla celkem pestrá a intenzivní, od mapových tréninků přes intervaly, až po spinning a plavání. Na konci tohoto týdne mě čeká Cena východních Čech, no a po ní už podzimní sezóna. Věřím, že díky povedené letní přípravě to bude v lese zase o něco lepší než na jaře :)

Fotka z absolvované Trail tour na Rokštejně (hrad prosvítá mezi stromy v pozadí)

úterý 30. července 2019

Červencový trénink

Jarní sezóna za mnou a já už se pomalu těším na podzim, až si zase zazávodím. Na jaře jsem toho tolik nestihl, takže o to větší chuť mám do lesa. Aby to nebylo úplné ploužení, snažím se i pravidelně trénovat. Ideální je samozřejmě běhání, ale preventivně jsem zařadil i kolo (hlavně, když jsem byl v Holandsku) a plavání. Až na plavání je pro mě v letním horku jakýkoli sport dost utrpení, ale zatím se mi daří dokopat se, abych odtrénoval, co jsem si naplánovat. Uvidíme jak si to všechno sedne, první příležitost k porovnání bude Cena východních Čech na přelomu srpna a září.

Z cyklovýletu Holandskem a Belgií

úterý 18. června 2019

TSM tréninky Radvanice

V sobotu jsme se s částí skupiny dospělých připojili k tréninkům našeho TSM, které probíhaly na Závoře (u Radvanic). To je v podstatě totožný terén jako bude na blížícím se mistrovství na krátké trati. Příprava přímo na MČR se mě sice netýká, nicméně bylo fajn se zase po pár týdnech podívat na mapu. Zvlášť v terénu, který patří mezi ty nejnáročnější, které u nás máme. Dopoledne nás čekaly úseky v seběhu a odpoledne middle. Mapově i běžecky to nebyla úplně sláva, ale beru to jako podněty k dalšímu tréninku.

Mapa odpoledního middlu s mými postupy (chyba na dvojku)

úterý 28. května 2019

JmL Kohoutovice

Poměrně na poslední chvíli padlo rozhodnutí zúčastnit se jihomoravského oblasťáku v Kohoutovicích. Přestože les nesliboval úplný mapový zážitek, přeci jen je pár kilometrů od baráku, takže by byla škoda toho nevyužít. Na mě v H21C čekala docela výživná trať v délce 9,7 kilometru, na které jsem ale nabral skoro 500 metrů převýšení. Mapově jsem udělal pár drobných chybek, ale ztrátu jsem nabral zejména na běhu. Podobně jako o týden dřív to úplně netáhlo a na konci (běžel jsem skoro 80 minut) už jsem byl rád za cíl.

Mapa sobotní trati H21C s mými postupy

Teď mě na dva týdny čeká oddech od orienťáku. Zpátky k mapě se vrátím asi až na víkendovce skupiny dospělých na Závoře, kde se budeme chystat na MČR na krátké trati, které se poběží ve  k Závoře velmi podobném terénu a skoro "co by kamenem dohodil".

neděle 26. května 2019

MČR sprint Čáslav

Přestože jsem nikdy nepatřil k nejrychlejším sprinterům, tato disciplína mě vždycky bavila a celkem i šla. Proto jsem se těšil na letošní mistrovství v Čáslavi. Byl jsem bez nějakého většího očekávání stran výsledku (už jenom kvůli natrénovaným kilometrům), ale celkem namlsaný slušným výkonem o týden dřív v Šumperku.

Tentokrát mi ale závod úplně nesedl. Částečně se na tom asi podepsal náročný pracovní týden, takže jsem už na startu cítil, že mám dost jalové nohy. Zároveň se k tomu ale přidalo v průběhu i pár zbytečných mapových kliček. Zejména ty na šestou a osmou kontrolou byly úplně zbytečné. Pak jsem ještě drobně zaváhal a vběhl do dvora při přeběhu silnice ze 12. kontroly (mimochodem, přeběh silnice byl určitě o pár metrů posunutý doleva - takže ústil přímo do onoho dvora). Zbytečná zaváhání, která se na celkem běžeckém sprintu prostě nedala dohnat.

Trať H21A s mými postupy

Spousta lidí tratě kritizovala, já z nich mám takové smíšené pocity. Nemyslím si, že by nebylo o čem přemýšlet - ale na druhou stranu byl potenciál terénu ne úplně využitý. Ale těžko říct, jak bylo omezeno použití centra města kvůli souběhu s jinými akcemi. Podobně hodnotím i svůj výkon - neurazil, ale ani nenadchnul.

čtvrtek 16. května 2019

Trojkombinace Šumperk

O uplynulém víkendu proběhla jarní trojkombinace sprintu a štafet, tentokrát v Šumperku a blízkém okolí. Za sebe musím říct, že to byly povedené závody - jak co se týče organizace, tak mých výkonů.

Slušným začátkem byl hned dopolední sprint v Šumperku, který jsem proběhl bez větších chyb a v celkem dobrém tempu. Nějakých 15-20 sekund by se na trati možná posbíralo (volba na trojku, 16. a 18. kontrola), ale jinak jsem byl spokojený a ztrátu jsem měl jen lehce nad minutu.

Trať H21A s mými postupy

Před odpoledními štafetami se slunečné počasí stihlo proměnit v déšť, a pak jen zataženou oblohu. To mi spolu s prasklým čelním sklem auta (kamínek cestou do Šumperka) moc radosti nepřineslo, ale nakonec to na mém výkonu v lese nebylo znát. Trať byla hodně rychlá a zhruba polovinu z ní jsem běžel s Olafem (vesměs za ním visel), takže to odsýpalo ještě o něco víc. Drobné chybky jsem vyrobil a do kopců bylo znát, že nemám naběháno (i nějaké křeče proběhly). Ale celkově fajn výkon, kterým jsem vytáhl naši štafetu na konečné 18. místo.


Má varianta tratě H21 (3. úsek)

Momentka z lesa (foto: Kade)

Na neděli jsme týmy dost překopali a mně tentokrát čekal druhý úsek. Oproti sobotě jsem běžel podstatně delší dobu samostatně (a když už jsem někoho potkal, tak jsem se poměrně rychle odpojil). Les byl tentokrát podstatně zavřenější, ale ve finále to bylo mimo ty největší hustníky pořád hodně rychlé. Štafetu jsem o pár míst posunul dopředu a po Edově úseku jsme nakonec skončili 24.

Prostor štafet (bližší kopce) pohledem ze sjezdovky, která se musela překonávat cestou z parkoviště

Má varianta tratě H21 (2. úsek)

Momentka z lesa - přebíhání potoku před diváckým průběhem (foto: Kade)

O víkendu mě čeká sobotní závod H21A na MČR ve sprintu v Čáslavi. Bylo by fajn navázat na pěkný výkon z Šumperka. Pak se z hlediska sezóny uvidí, na jaře jsem nestihl dotáhnout ranking do 170. místa potřebného na MČR na krátké, takže budu žádost o výjimku na právo na start. A buď to dopadne nebo ne.

úterý 14. května 2019

TSM Švédsko '19

Opět spíše telegraficky k akci, kterou už mám víc než týden za sebou - soustředění TSM Královéhradecko ve Švédsku. Už podruhé jsem se přidal k této akci jako trenér a užil jsem si to snad ještě víc než loni. Na druhou stranu, bylo to opravdu intenzivní a přestože nás bylo celkem dost, obvykle jsem se během dne zastavil sotva na pár hodin. Na druhou stranu doufám, že to hlavně dalo něco našim dorostencům :)

Program trochu netradičně začal Tiomilou (týden předtím byly Velikonoce, takže reálně asi nic jiného nezbývalo). Oproti původním plánům realizovat se jen na veřejném závodě, jsem si nakonec zaběhl druhý úsek v béčku Snättringe. No, úplně jsem si nepotykal s Jedlovým půjčeným světlem a v konkurenci čelovek, se kterými dnes všichni ostatní běhají, to asi ani lepší být nemohlo. Tak či tak, užil jsem si 110 minut klopýtání, včetně jedné pořádné chyby těsně před koncem. V noci to v zeleném opravdu nebylo jednoduché.

 Start letošní Tiomily 

Moje postupy z letošní Tiomily (varianty B-D-F-H-J-M)

Po Tiomile kousek od Kristianstadu (takže dost na jihu Švédska) následoval přesun na hlavní tréninkovou část k Göteborgu. Co tak pátrám v hlavě, u Göteborgu už jsem minimálně jednou na soutředění byl (před 11 lety), a tak jsem věděl, že se můžu těšit na opravdu pěkné terény. A rozhodně jsem nebyl zklamaný.

Část tréninků jsem pomáhal s roznosem a sběrem, ale bylo nás celkem dost, takže jsem byl dost často "vyšetřený" na to, abych si trénink sám zaběhl. To bylo fajn - nejenom z toho ohledu, že jsem si to užil, ale byl to i cenný materiál pro večerní hromadné a individuální rozbory. Mapově jsem běhal celkem čistě (chyby jsem obvykle ustál hned v zárodku), ale běžecky jsem přeci jen ztrácel. Nohy každopádně na takový nápor kilometrů na měkké podložce úplně nachystané nebyly, a tak jsem poslední dvě fáze (scorelauf a sobotní závod) už kvůli bolavé achilovce neběžel - jen v prvním případě pomohl s roznosem a podruhé si prošel část kontrol.

Z prvního tréninku u Göteborgu

Middle z Euromeetingu 2014, který jsme si dali jako jeden z tréninků 

Prvomájový švédský oblasťák 

Trénink dlouhých postupů

Na poslední den nám i nasněžilo

Les z posledního dne

Les z posledního dne

Celkově musím zopakovat, že to bylo parádní soustředění. Skandinávie je prostě Skandinávie, navíc organizačně to, myslím, bylo taky super zvládnuté (díky všem, kteří se o to zasloužili). Noha si naštěstí s týdnem volna celkem odpočinula a o uplynulém víkendu už jsem mohl zase normálně závodit na trojkombinaci v Šumperku. Ale o tom zase v dalším článku.

úterý 23. dubna 2019

Velikonoční soustředění '19

Protože nám na poslední chvíli krachlo ubytování, místo terénů okolo Kosti jsme vyrazili mnohem blíž, k Lázním Bělohrad. Na druhou stranu, v tomhle kraji u Hořic už jsem nějakou dobu nebyl (když nepočítám pořádání minulý týden), přestože tu máme jako oddíl hned několik map.

Myslím, že se nám na poslední chvíli podařilo postavit celkem pěkné tréninky (za to díky všem, kteří se na tom podíleli) a mohli jsme si to náležitě užít. Teď už ale zbývá dodělat pracovní resty a ve čtvrtek hurá do Švédska!

Z úvodních okruhů na Pecce 

Miletínské lázně a sudá-lichá

Velký vyčítač na Malé opičce 

Příprava na tradiční pondělní sprintíky 

 Miletín

Lesy u Miletínských lázní v pondělí po scorelaufu - počasí nám opravdu přálo