pondělí 8. června 2009

Šumavská bezmoc

Tak mám za sebou nominačky. Co k nim říct... Chyb jsem moc nedělal (po jedné velké každý závod - ty ale stály za to), počasí ušlo, mapa byla docela pěkná a stavba tratí nadprůměrně dobrá - chybělo jen jediné, fyzička. Nějak jsem běžecky nevyladil a letos moje relativně silná běžecká stránka tak totálně selhala. Zatím si nedovedu vysvětlit proč.

Shromaždiště chvilku před vyhlášením (pěkné centrum, kde bylo konečně slyšet i ozvučení - škoda jen neustálých zmatků s výsledky)

Sobotní middle byl opravdu humus - z hlediska běžeckého - pod nohama neskutečný bordel. Naštěstí jsem si zatejpoval, takže jsem se tolik bát nemusel. I tak po slibném začátku přišlo vystřízlivění, kdy jsem náhle už na 4. kontrolu přestal moct. Ne že bych zastavil a šel do kopce pěšky. Ne, jen jsem prostě nemohl najít síly k tomu, abych zrychlil. Z běhu jsem měl opravdu špatný pocit. Pak ještě přišla velká chyba na 11. kontrolu (špatně jsem v reálu přečetl kamenné pole - respektive jsem zaměnil malé kameny s většími, které začínaly až o kus výš), která mě už totálně dorazila. Pak už jsem vypadl i z mapy, kterou jsem doteď stíhal docela v pohodě číst. Už poněkolikáté jsem tak letos s nadějí vzhlížel ke konci závodu a mého utrpení.

Krátký ale drsný middle s mými postupy

Když jsem pak nemohl v noci vůbec usnout, bylo jasné, že neděle nebude o moc lepší. Zvládl jsem se trochu namotivovat, ale už na 4. kontrolu (!) jsem si musel vzít jednu z tabletek enervitu, které s sebou na klasiku nosím a obvykle si první dávám někde za polovinou. Znovu jsem byl totálně na dně. Naštěstí jsem se seběhl s dalšími borci z kategorie a velkou část s někým běžel (nebyla to žádná závratná rychlost, ale já prostě totálně nemohl a druzí mě donutili ždímat se až na dno). V zatmění mysli jsem vysekl mnohaminutovou chybu na 12. kontrolu (opět paralelka jako v sobotu). No ale jinak to až do konce šlo (mapově). Když jsem doběhl (po 85 minutách!), tak jsem toho měl opravdu dost - při rozvazování tkaniček jsem pak dokonce dostal do obou stehen křeč (čtyřikrát), což už se mi hodně dlouho nestalo (a nikdy ne opakovaně).

Mapa klasiky s postupy (první opravdu pěkná klasika, na které jsem byl)

No zkrátka hrůza. 19. a 18. místo je hodně daleko za mými možnostmi, ale i když si odečtu chyby, tak bych stejně skončil hluboko v poli poražených - narozdíl od předchozích závodů, kdy bych klidně atakoval první tři místa. No budu se muset pokusit to teď za 10 dní nějak zvládnout a pokusit se vyladit na vrchol jarní sezóny v podobě mistrovství na krátké a na sprintu.

Žádné komentáře: