Jako každý rok mě na začátku prosince čekal choceňský kros Malá cena Velké Verandy - trať s pouhými 4,3km, ale s 200m převýšením rozloženým ve čtyřech kopcích. Prostě takové nekonečné běhání a nahoru a dolů s jediným přidaným rovným úsekem. Prvním rokem jsem byl navíc řazený mezi muže, takže ani o konkurenci okolo mne neměla být nouze.
Svůj osobák jsem sice nakonec nepokořil, ale čas 19:10 (a 20. místo) taky není tak hrozný propad. A navíc jsem ani jednou necítil jakoukoli bolest v kotníku, takže to vypadá, že je to na dobré cestě... Jediné co mě limitovalo, byla únava z náročného tréninkového týdne - přes 80km jsem ještě mockrát nenaběhal.
Svůj osobák jsem sice nakonec nepokořil, ale čas 19:10 (a 20. místo) taky není tak hrozný propad. A navíc jsem ani jednou necítil jakoukoli bolest v kotníku, takže to vypadá, že je to na dobré cestě... Jediné co mě limitovalo, byla únava z náročného tréninkového týdne - přes 80km jsem ještě mockrát nenaběhal.
Žádné komentáře:
Okomentovat